Můj život ve Švédsku XII: Jak se naučit švédsky

Hledáte zdroje a tipy, jak se naučit švédsky? Máte strach mluvit, protože vaše gramatika není dokonalá a hledáte vysvětlení proč? Přečtěte si další Kristýnin článek ze Švédska o tom, jak se naučit (nejen) švédsky.

Jak se naučit švédsky

Jak se naučit švédsky? Dva roky zpátky jsem se nějakým škodolibým řízením osudu ocitnula na druhém, značně studenějším, konci Evropy, kde jsem se jala zahájit projekt Nový cizí jazyk: ŠVÉDŠTINA.

Přeskočím všechny důvody, proč se učit jazyk země, ve které momentálně žiji… Na to už jsem potkala příliš mnoho cizinců bez znalosti švédštiny ve Švédsku, abych si spočítala, že v mém oboru (a ve valné většině ostatních) to s angličtinou naplno nejde a bez společného jazyka bych neměla nikdy šanci se plně integrovat. Navždy bych zůstala expatem, který zem pozná jen povrchně, a to je trochu škoda.

O čem článek pojednává? 

V tomto článku o švédštině bych se tedy nejdřív chtěla zaměřit na to všechno, co je při studiu cizích jazyků důležitější než správné tvary sloves v minulém čase – motivace, sebedůvěra, odvaha. Na závěr článku samozřejmě doplním seznam zdrojů, jak se naučit švédsky a také osobní tipy, jak se spřátelit se švédštinou – kliknout na tuto sekci můžete rovnou podle části, která vás zajímá.

Přeskočte rovnou na sekci, která vás zajímá:

 

ČÁST I: Není to jen o šprtání gramatiky

Nemám talent na jazyky!

První týdny nebo měsíce ve skupině začátečníků ukážete na rychlejšího – nebo chcete-li nadanějšího – studenta a i tak se stalo v mé první třídě švédštiny SFI, ze které bych nejradši utekla hned po první hodině, kdy jsme stihli po dvou hodinách jen svoje jména.

Dejme tomu, že stejná skupina se bude spolu učit stejný jazyk deset let. Myslíte si, že cítit se v jazyce lépe bude student s talentem na jazyky (ať to znamená cokoliv) nebo student, který posledních deset let v daném jazyce začal číst knihy, poslouchat rádio, našel si přátele, se kterými jazyk pravidelně procvičuje? 

Protože ten pravděpodobně ani neexistuje?

Ty máš všechno, říká švédský známý, jsi vzdělaná, máš talent na jazyky a ještě nějak vypadáš. Chtěla jsem mu říci, že tyhle věci se nerozdávají na ulici, nýbrž se musí vysedět.

Zeptejte se některých mých švédských známých, kolik umím podle nich jazyků a začnou vám jmenovat angličtinu, italštinu, švédštinu, španělštinu a všechny další slovanské jazyky v čele se srbštinou, ruštinou, češtinou, slovenštinou… Kde k tomu přišli – těžko říci. Řekla jsem známému na jazykový účet jen to, že je možné, že jsem se naučila nějaké jiné jazyky a doma jsem studovala (rozhodně ale ne tolik, kolik si díky mému mezinárodnímu zázemí představují), ale ve finále je to stejně jen švédština, na které teď, než přestane být nadobro pracovním/studijním limitem, záleží.

Během dvou let jsem slyšela obdivné spojení talent na jazyky mnohokrát a pokaždé bych znovu odpověděla, že jediný talent v mém případě je talent se věnovat jazyku několik hodin denně po dobu dvou let s vyhlídkami nepřestat. Na to nemusíte být génius, stačí být dostatečně zabejčený. Víte, jak se to říká – procento nadání a zbytek úspěchu tvoří trénink a píle

Motivace a ochota strávit studiem nějaký ten čas, je při studiu jakéhokoliv cizího jazyka absolutně rozhodující. Když máte třeba deset let pozitivní, kladný vztah k jazyku, jeho zvukem se obklopujete a máte silnou motivaci, tak prostě nevěřím, že byste se jazyk nenaučili alespoň průměrně. V poslední době se navíc i v lingvistice stále více prosazuje kognitivní přístup, podle kterého je pro náš mozek učení jazyků je proces učení jako každé jiné.

Autor: Kristýna Wagnerová

Kolik jazyků umíš…

Za tu dobu, co se učím jazyky, jsem přišla na to, že jazyk není zdaleka jen o šprtání gramatiky a konverzačních formulí. Čím hlouběji pronikám do švédštiny, o to více jsem přesvědčená, že ovládnutí cizího jazyka leží někde úplně jinde.

Učení cizího jazyka není moc zábavné, naopak je to série situací daleko za hranicí komfortní zóny, zoufalých momentů, otázek co jsem to udělala a kdy už to skončí a jen mlhavou vyhlídkou na nějaký vzdálený konec.

Jakou roli tedy hraje v učení cizího jazyka sebevědomí, motivace, postoj ke kultuře a jazyku, osobnost člověka?

…tolikrát jsi člověkem?

Musím se přiznat, že pobyt v zahraničí a učení se zcela nového jazyka je velkou zkouškou pro celou moji bytost. Osobní identita je pro mě, jako extroverta, nedílně spjatá se sebeprezentací, tudíž s vyjadřováním, tudíž s jazykem.

Vzali-li mi schopnost se v jazyce vyjadřovat, chybí mi nástroj hlouběji se socializovat, bránit se nepravostem, být naštvaná a verbálně to zprostředkovat, argumentovat, přesvědčovat nebo opravovat lidi, zkrátka projevit, kdo jsem a jaké mám schopnosti.

Zkoušeli jste už někomu přesvědčivě vynadat v cizím jazyku, který je pro vás španělská (švédská) vesnice? Zkoušeli jste vysvětlit úřadům a kolegům, že něco dělají úplně špatně? Zkoušeli jste si vydobýt respekt, vysvětlit své názory a postoje v cizím jazyce s úrovní předškoláka?

Nejde to – s nižší úrovní jazyka ztrácíte hloubku a komplexitu myšlenek, a dokud se nevymaníte z těchto limitů, budete muset snášet speciální zacházení a opatrné otázky, zda jste rozuměli, co se okolo vás děje. A to je jedna z nejtěžších věcí, na kterou každý, kdo se jazyk učí, naráží.

Liseberg v zimě. Autor: Kristýna Wagnerová

Teorie identifikace aneb proč vysvětlují Švédi koncept fika

Fika, svatá Lucie, midsommar, rovnoprávnost. Když jsem začala kurzy SFI, v naší smíšené skupině nás učitelé často nechávali dělat stupidní cvičení na téma, co to je demokracie a kdo u vás dělá domácí práce s následným vysvětlením, že muž a žena jsou si rovni a děti se tady nebijí.

Jako Evropanka jsem zvedala obočí, jak někdo může ztrácet čas takovýma kravinama. Když jsem pochopila, že spolužačka z Balkánu míní zcela vážně svoje prohlášení nemám ráda lidská práva, je to nesmysl, pochopila jsem, že Švédi pochopili už přede mnou, že je to třeba vzít od podlahy a k samotné výuce přidat jazyka přimíchat kulturní koření. Proč ale?

Lingvisté vysvětlují v tzv. Teorii akulturace (Acculturation Theory), že osvojení jazyka záleží mimo jiné i na tom, jak blízko se cítíte k rodilým mluvčím a jak oni reagují na vás. Vychází primárně z toho, že jazyk je s kulturou těsně provázán a vaše identifikace s hodnotami, kulturou a přijetím země jako takové má na samotné učení vliv. Pokud budete chtít zapadnout mezi místní, do nové země, budou vás třeba bavit filmy, knihy nebo aspoň lepší úroveň života, odpor k biflování s pozitivní motivací bude určitě menší a půjde vám to rychleji. 

Úzkost z cizího jazyka

Jdete po ulici a skupina cize vyhlížejících osob na vás vybafne Do you speak English? nebo Pratar du svenska? a ve vás najednou by se krve nedořezal, prostě se nemůžete vymáčknout. Případně vyslovuji to správně? Proč na mě takhle koukají? Udělala jsem chybu? Nerozumí mi? Proč nerozumím jim? Je to jejich přízvuk? Jsou to moje uši, na kterých si sedím?

V cizím jazyce kolikrát mlčím před lidmi, u nichž vím, že si musím zasloužit jejich respekt, jelikož se bojím, že by mě třeba negativně soudili, že jsem udělala chybu. I toto vědci pojmenovali a říkají tomu úzkost z cizího jazyka. Ta má několik podob. Jednou z nich je právě strach z negativního hodnocení okolí. Tato obava nesmírně paralyzuje a mluvčí zapomene, že neverbální komunikace, tón hlasu a další tvoří podstatnější část komunikace a že projevy úzkosti a neverbální signály nervozity můžou být ve finále příčina toho, že si druhá strana řekne, že jste nějací divní.

Krashenova teorie fáze osvojení jazyka

Pokud ze sebe nic nevymáčknete, nemusí to vždy automaticky mít co dělat s jazykovou úzkostí. Jeden z významných lingvistů Krashen, tvrdí, že při učení cizího jazyka nás čeká několik fází, kterými si prostě musíme projít.

Zní vám to povědomě? Mně ano. Po pár dnech ve Švédsku jsem začala studovat SFI, tedy jazykový kurz zdarma. Vlastně jsem nevěděla, ani jak se řekne švédsky název vlastní země. Ve škole samozřejmě učitelé nemluvili anglicky, a anglicky nemluvili ani ve většině mí spolužáci.

První dny, možná týdny, jsem komunikačně byla v tzv. tiché fázi, protože jsem neměla žádné instrumenty vůbec něco říct. Moje fáze ranné produkce začala po pár týdnech, kdy jsem se odvážila dávat dohromady nějaké základní věty, ve dvou měsících jsem pak poprvé do knihovny vyrazila za místními důchodkyněmi na Språkkaffé.

Slang a neznalost kultury

Je pro vás těžší mluvit s rodilými mluvčími? Můžete být dobří v jazycích a stejně pohořet, když mluvíte s rodilým mluvčím. Zkrátka slang, kulturní odkazy a přízvuk udělá své. Ne nadarmo slyšíte ve švédštině podezřele často větu Va sa du?, tedy Co jsi říkal?.

Často se mě lidé ptají, jestli mluvím plynně. Co to je, plynně, odpovídám. Pro mě to neznamená jen umět říct, co chci, ale zvládnout se za sebe postavit a také luštit křížovky ve švédštině s mými kolegy během fiky.  Ale křížovky ještě nezvládám – světě div se, že neznám po 2 letech všechny z 125 000 slov, což je velmi hrubý odhad počtu základních slov ve švédštině.

Pro pobyt v cizí zemi pro mě znamená plynulá znalost jazyka dokázat tak nějak participovat ve víceméně všech oblastech konverzace, což ale zahrnuje velmi širokou škálu kulturních referencí, znalostí osobností a vůbec.

Tohle může dohnat při studiu cizích jazyků každý bez ohledu na svůj domnělý (ne)talent, úzkosti a strachy a vůbec. Je dobré při studiu jazyka tuto oblast neopominout a objevit znovu kouzlo televize, novinových článků a tuzemské hudby, a to s tím, že všemu nerozumíte.

Kde jinde než ve švédských dokumentech byste dohnali všechny švédské skandály s Uppdrag granskning, dozvěděli se, kdo byl Olof Palme nebo se setkali třeba s výrazem raggare, což je označení velmi specifické subkultury milovníků starých amerických (mnohdy už polorozpadlých) automobilů.

Dokument o švédské subkultuře. Zdroj: SVTPlay.se

Jste pro ostatní čitelní?

Jedna z největších výzev, které v zahraničí čelím, je získat si důvěru místních, respektive důvěru v to, že jim v jejich jazyku rozumíte a sdílíte či alespoň respektujete jejich hodnoty. Nechám si stranou průpovídky o rasismu a diskriminaci, protože to se mi ve Švédsku nikdy nestalo, jelikož moje pleť je pravděpodobně ještě světlejší než pleť průměrného Švéda – naopak slýchám nespravedlivou větu, že já nejsem ten cizinec, který voličům Sveriges Demokraterna (obdoba naší SPD) vadí.

Nicméně i tak jsem si velmi rychle uvědomila, že jediný člověk, který ví, kolik vlastně (ne)rozumím, jsem já, a že mě tady koupili jako takového zajíce v pytli, kdy nevíte, jestli zajíc bude vypelichaný a plný blech nebo výstavní kousek.

Přesvědčit okolí, že jste vzácná a speciální odrůda zajíce z České republiky s těmi nejlepšími vlastnostmi na roveň zajícům domácím a že rozumíte, co se kolem vás děje,  vám bude chvíli trvat. Než se vám to podaří, bude na vás okolí zdvořile brát ohledy jako na toho, kdo nerozumí, a přepínat do angličtiny po první větě, o kterou se ve švédštině pokusíte, aby vám to ulehčili.

Nerozumím=životní tragédie?

Ve švédštině jsem byla dlouho vystresovaná, když jsem něčemu nerozuměla a spojovala s tím celou svou existenci.  Dovolená v USA po roce a půl ve Švédsku tak bylo mé první setkání s populací rodilých mluvčí jiného jazyka než švédštiny. A já zjistila, že všemu nerozumím. Po studiu v angličtině, práci v angličtině a mnohaletém denním používání jazyka mi někdy uteklo, co Američani různých barev pleti, dialektů a povolání říkali.

Na rozdíl od švédštiny mě to ani trochu nefrustrovalo. Přišlo mi to vtipné a rozhodně to, co by mě napadlo jako poslední, by bylo být smutná z toho, že některou frázi nechytnu. Normálně jsem se totiž místo toho zeptala: Co jste říkal? Dávno jsem si vybudovala v angličtině na rozdíl od švédštiny sebedůvěru. Teď rozumím, že jazyk není zdaleka jen o tom, kolik rozumíte nebo nerozumíte, ale o tom, jak dobře se v jazyce cítíte a jestli se bez přemýšlení nad vašimi (ne)schopnostmi zeptáte, co druhý říkal.

Mám v cizím jazyce nižší IQ?!

Můžu se vztekat, jak chci, ale rodilí kolegové prostě popíšou průběh trestního řízení ve švédštině lépe než já po dvou letech ve Švédsku (zatím). Světe div se – jak to? Prostě se v této zemi narodili a na tyhle věci měli zhruba tak o 20 až 60 let navíc. A tak nezbývá než jazyk dohánět a s ním tak trochu znovu skládat dohromady kousek po kousku celou svoji identitu.

Marně mezitím googlím nějaké vědecké odpovědi na moje otázky zda jsem v cizím jazyce najednou nějak hloupější. Rozhodně si tak připadám. Články na toto téma naznačují, že můj posluchač může zaměnit nedostatečnou jazykovou vybavenost za moje kognitivní nedostatky.

Když uslyšíte někoho lámanou češtinou něco popisovat, také velmi lehko sklouznete ke zjednodušování vaší řeči ve stylu tooo-jeeee-rooo-hliiik a možná i ke zjednodušování obsahu celé zprávy tak, aby to cizinec pochopil. Cizinec není ale vůbec hloupý, naopak je bystřejší než vy, protože ovládá svoji mateřštinu a ještě se neohroženě pustil do té vaší.

Neznalost jazyka z nás nedělá horšího člověka

Musím si tedy každý den opakovat, že vyjadřovací schopnost v cizím jazyce nemá nic společného s tím, kdo jsem a co jsem se doposud naučila a plynoucí měsíce, kdy se zlepšuje moje vyjadřovací schopnost a doháním ostatní, toto potvrzuje. Ač je stále frustrující, že některé věci (ač je jich méně a méně) nedokážu popsat v jejich plném rozsahu, rostoucí znalost tuto propast mezi tím, kdo jste a jak se vyjadřujete, vytrvale zmenšuje.

Nezbývá si tedy připomínat, že můj jediný prohřešek je, že jsem se v této zemi, která se mi úplnou náhodou stala druhým domovem, nenarodila, a že integrace a osvojení si cizího jazyka a vůbec dohnání rodilých Švédů je jedna velká životní výzva a nějaký ten čas to zabere.

Národní park Kosterhavet. Autor Kristýna Wagnerová

ČÁST II. Praktické tipy, jak se zlepšit ve švédštině

Z tepla České republiky

Skandinávský dům v Praze

Kurzy severských jazyků v Dejvicích, přednášky, rady a hlavně knihovna, která disponuje knihami hned v několika severských jazycích!

Duolingo

Profláknutá aplikace na výuku jazyků – samozřejmě najdete i švédštinu. Duolingo můžete doplnit třeba i hravou MEMRISE.

Učebnice

Švédská gramatika prošla za posledních několik desetiletí jazykovou reformou, která zjednodušila některá pravidla (například kompletně vymizelo vykání). Bez nadsázky mohu říci, že všechny gramatická pravidla zvládnete projít v celkem tenké gramatické učebnici za několik měsíců (aplikace je pak samozřejmě jiná věc), což ze švédštiny dělá ideální jazyk, který si můžete osvojit jako samouk.

Z učebnic doporučuji tuto tenoučkou švédskou gramatiku, která je nahuštěna všemi základními pravidly. Kniha je ve švédštině, což ale se slovníkem při ruce není ani pro začátečníka nepřekonatelné. Pokud se však chcete učit klasickým způsobem s cvičeními, sáhněte třeba po populární Rivstart.

Skvělé doplnění ke gramatické učebnici je Form i Fokus, za mě jedna z nejlepších cvičebnic. Učila jsem se hned z několika učebnic, nicméně za nejlepší z nich považuji Form i Fokus, stovky dlouhých, otrockých gramatických cvičení s kupou nových slovíček. Kniha jde mimo jiné objednat i online nebo si ji nechat zaslat poštou. Nachází se na internetu i ke stažení, ale k tomu nemůžu nikoho navádět kvůli autorským právům.

Učebnice švédštiny. Autor: Kristýna Wagnerová

Internetové zdroje

Youtube

Na Youtube najdete mraky kanálů, které skvělým způsobem vysvětlují gramatiku nebo představují slovíčka podle kategorií. Pokud vás nebaví koukat do učebnice, zadejte na Youtube libovolnou gramatickou konstrukci a vyběhne vám hned několik odkazů.

Weby s cvičeními

Tématické kapitoly, videa, odkazy na cvičení. Velmi praktické pro úplné začátečníky.

Sveriges radio – švédský Český rozhlas

Skvělé podcasty, programy, švédská hudba, a navíc i poslech zjednodušených zpráv ve švédštině. Dostupné i jako appka.

SVT Play

Stovky pořadů švédské televize s výběrem titulků, samozřejmě i včetně zjednodušených zpráv ve švédštině. Dostupné i jako appka.

Autor: Kristýna Wagnerová
Autor: Kristýna Wagnerová

Ze Švédska:

Aplikace Språkkraft

Toto je trojice těch zdaleka NEJLEPŠÍCH aplikací, kde se naučit rychle švédsky.  Aplikace SVT Språkplay doplňuje pořady švédské televize o titulky ve vámi vybraném jazyce v živém čase. Tudíž se můžete dívat na švédský pořad ve švédštině se švédskými titulky a podle zvolené úrovně se vám budou vybraná slovíčka předkládat do dalšího jazyka.

Reading Coach je pak fantastická aplikace, díky které můžete brzy začít číst e-knihy ve švédštině se zabudovaným slovníkem, který dle zvolené úrovně kontroluje váš vývoj a po každé stránce vám nechá neznámá slovíčka zopakovat v minitestu.

Ilustrační foto. Zdroj: Språkkraft.nu

Veřejné knihovny

Skoro každá knihovna má vedle půjčování knih také kulturní funkci. V téměř každé knihovně tudíž máte zdarma konverzační kroužky Språkkaffé, odpoledne s právní poradnou, doučování, přednášky, seance pro matky s dětmi atd.

S kartičkou do knihovny se navíc můžete například v Gothenburgu dostat jak ke světovému tisku přes aplikaci PressReader, tak třeba do aplikace Libby, kde si můžete půjčovat zadarmo e-knihy a audioknihy nejen ve švédštině.

SFI – Svenska för Invandrare a SAS

Na již několikrát zmiňované kurzy švédštiny se můžete přihlásit zdarma. Kurz obsahuje několik obtížností (SFI A, B, C, D). Na kurz navazuje gymnaziální kurz Svenska som andra språk (SAS 1, 2, 3), po jejímž absolvování jste oficiálně jazykově připraveni na studium vysoké školy ve švédštině.

Postup do dalších kurzů záleží na tom, jak rychle postupujete a jestli učitel vyhodnotí, že jste připraveni na národní zkoušku mezi levely. SFI tak můžete zvládnout i za půl roku, SAS pak za dalšího půl roku, ale výjimkou není ani student, který dokončí SFI po několika letech. Navíc vám větší školy mohou zprostředkovat tzv. praktik, neplacenou stáž nebo brigádu nebo vás nasměrovat ke krokům, které je nutno udělat v oblasti doplnění vzdělání.

ČÁST III:  Osobní tipy, jak se naučit švédsky

  1. Polepit si doma nábytek a věci denní potřeby švédským překladem.
  2. Vytvářet konverzační příležitosti – např. se v supermarketu zeptat na to, kde je mouka, i když ji nepotřebujete.
  3. Mít u sebe blok, psát si neznámá slovíčka a později si je vyhledat.
  4. Odhodit stud – ve Švédsku vás ještě nikdo nezná a nevadí tudíž, že se ztrapníte při pokusu mluvit švédsky.
  5. Zakažte si komfortní zónu – z těchto situací se nejlépe učí.
  6. Kontrolujte konverzaci – když mluvíte vy, nikdo se vás nemůže ptát na otázky, kterým byste nerozuměli.
  7. Dejte si cíle – naučit se za dva měsíce švédsky asi realistické není, ale naučit se všechny tvary sloves v minulém čase rozhodně ano.
  8. Osvojte si tématická slovíčka, kterým se ve vašem oboru nebo ve Švédsku nevyhnete, např:
  • köttbullar = masové kuličky
  • kannebulle = skořicový šnek
  • semla = zákusek se šlehačkou a mandlovou pastou
  • fika = přestávka na kávu a zákusek
  • hej, hej då, tack, snälla = ahoj, děkuji, prosím
  • jämställdhet = rovnoprávnost
  • helvete = doslovně peklo, jinak běžná do prkýnka nadávka
  • semester = prázdniny
    Semla. Autor: Kristýna Wagnerová

ČÁST IV: Další články o Švédsku?

Dotazy ke stěhování, vzdělávání a práci ve Švédsku? Zamiřte rovnou do bohaté sekce Rady, tipy a FAQ Švédsko.  Pokud po projití odkazů nenajdete to, co jste hledali, napište mi na kristyna@mladiinfo.cz