Můj život ve Švédsku III: Hledání práce

Kristýna se v lednu odstěhovala do Švédska. Jak složité je najít práci ve Švédsku? A musí člověk mluvit švédsky? Dobývání pracovního trhu a život v zahraničí shrnuje Týna v dalším článku se série Můj život ve Švédsku.

Jak složité je najít práci ve Švédsku? A musí člověk mluvit švédsky? Na začátku jeden spoiler pro všechny milovníky Skandinávie: Nic není nemožné.

Ilustrační obrázek. Mladiinfo. Autor Kateřina Kroupová.

Již jsem ve Švédsku skoro 5 měsíců a za tu dobu jsem sepsala dva články o Švédsku. Jeden popříjezdový, plný očekávání, a další plný zoufalých slov o rozchodu s touto zemí.

Minulý článek jsem sepsala po dvou měsících ve Švédsku, kdy jsem byla pěkně naštvaná. Někdy tou dobou jsem však odjela na dva týdny do Thajska pracovat na projektu Mladiinfo ČR: EuroAsia Volunteering.

Ze Švédska jsem v Thajsku dostala zprávu, že moje dokumenty (aneb hlavně slavné personnummer), které jsou k životu v této skandinávské zemi nezbytné, mi byly zase zamítnuty. A tak jsem si na zpáteční cestě z Thajska, kdy jsem se zastavila v Praze, pěkně pobrečela, že se mi do Švédska vůbec nechce vracet.

Paradoxně mi ty dva týdny v Asii pomohly se na věci v mé nové zemi dívat s chladnější hlavou a vlily mi novou sílu do žil. Stanovuji si teď  své švédské cíle jasněji: musím si najít si práci a naučit se co nejrychleji švédsky.

Jak moc je švédština nezbytná, když hledáte práci?

Ilustrační obrázek. Mladiinfo. Autor Kateřina Kroupová.

Všichni milovníci Skandinávie určitě nejednou snili, že by svoje romantické představy o této zemi rádi porovnali s realitou a vyzkoušeli si život ve Skandinávii na vlastní pěst. Do Švédska je celkem jednoduché se dostat jako student vysoké školy, poněvadž ta je pro občany Evropské unie zdarma. Pokud ale budete chtít do země za prací, kterou před odjezdem z ČR (jako já) nemáte, tak vás čeká pár opravdu tvrdých měsíců. 

Na většině pozic, a to včetně úklidu, je švédština formálně vyžadována a životopis ve švédštině má rozhodně větší váhu. V minulém článku jsem již psala, že jsem částečně zaopatřená díky převodu dávek v nezaměstnanosti z České republiky. Těchto pár – na švédské poměry – drobných mi stačí k pokrytí menších základních výdajů, jinak ale většinu výdajů pokrývá partner. Bez jeho finanční podpory bych se mohla rovnou obrátit a putovat zpátky do Čech.

Dva měsíce ve Švédsku mi stačí na to, abych zjistila, že bez jazyka si moc práce nenajdu. I ty nejzákladnější pozice vyžadují alespoň malou znalost švédštiny. Abychom si ujasnili, můj obor je navíc bezpečnost a právo, což mi klade jiné výzvy než univerzálnímu programátorovi. Není jiné cesty, je čas sebrat veškeré síly a do švédštiny se položit na 150%.

Je švédština těžká?

Ve Švédsku jsem již pátý měsíc a rozhodně se tady nepoflakuji, přesto, že prozatím nepracuji. Chodím do školy, a to hned 3 týdně a po škole se většinu dne švédštinu učím ještě sama. V minulém článku jsem psala o tom, že chodím do kurzu SFI, který je zdarma pro všechny přistěhovalce.

Ve škole při skupinové spolupráci. 

Kurzy mají řadu úrovní a jejich dokončení se pohybuje někde od 12 měsíců po několik let. Spíše několik let, jelikož třídy praskají ve švech a je těžké se dostat ke zkouškám pro postup do další úrovně. Nejdříve si musíte projít SFI kurzem, který je označen písmeny A, B, C, D podle toho, jak dlouho jste chodili do školy. Pokud jste chodili do školy 0 let, tak vás ve Švédsku budou učit číst a psát v kurzu A. Nejvyšší kurz pro začátečníky, kde můžete začít, je kurs C, do kterého vás zařadí po absolvování 9 a více let ve škole.

Se svými 18 lety studia jsem začala v kurzu C. Je rozdíl, jestli jste Evropani a již jste se cizí evropské jazyky učili, nebo jestli máte jen 9 let školní docházky a zvládáte jen rodný neevropský jazyk. Vzhledem k tomu, že jsem se již cizí jazyky učila, švédština pro mě není na rozdíl od ostatních spolužáků tolik těžká, připomíná mi totiž něco mezi němčinou a angličtinou. Přesto jsem musela při studiu vyvinout velké úsilí, abych se za 3-4 měsíce kvalifikovala k první národní zkoušce ze švédštiny (zhruba tak na úrovni A2), díky které se možná přesunu do vyššího kurzu D. Po kurzu D následují kurzy SAS, tedy gymnaziální švédština, pak následují kurzy SAS 2, SAS 3…

Když úřady neúřadují aneb pomoci od Úřadu práce se ve Švédsku nedočkáte

Švédský úřad práce, tedy Arbetsförmedlingen, bych bez uzardění nominovala na nejhorší úřad v Evropské unii. Proč vlastně pracák ve Švédsku řeším? Díky mému převodu podpory v nezaměstnanosti přes evropský formulář U2 sem bohužel musím jednou měsíčně docházet s vyplněným formulářem s informacemi, kam jsem poslala tento měsíc svůj životopis.

Teoreticky by měl švédský úřad poslat interní hlášení U013 na český úřad, který mi následně posílá podporu v nezaměstnanosti. Prakticky to vypadá, že český úřad mě každý měsíc urguje, že nemá švédské hlášení a já následně chodím na švédskou pobočku hledat někoho, kdo by přiměl někoho, aby hlášení poslal.

Je celkem nejasné, kdo má můj případ na starosti, neboť moje přidělenkyně hraje mrtvého brouka a vynakládá dost velké úsilí, na to, aby se z nepříjemné evropské agendy, na kterou není očividně vůbec zvyklá, nějak vykroutila. Tímto postupem však připraví značné utrpení ostatním kolegům, kteří na tom nejsou se znalostmi o moc lépe a musí se mnou trávit čas místo ní. Je opravdu nad veškeré mé mentální síly snažit se zjistit, jakéže mi chybí povolení k pobytu, když jako občan Evropské unie žádné přeci nepotřebuji. Švédové sami však vědí, že tento úřad je nemožná instituce, a tak politici usilují, aby byl příští rok celý zrušen.

Výhledy narozdíl od úřadu práce reklamovat nemusím.

Alternativní cesty k hledání zaměstnání

Vzhledem k tomu, že pracák nepracuje, je třeba hledat alternativní cesty. A tak mířím na pohovor do organizace Öppet hus, kde mi přidělí na základě pohovoru mentora z mé oblasti, který mi bude rádcem při hledání práce v mém oboru, korektorem životopisu ve švédštině a nebo mi teoreticky může poskytnout kýžené reference.

Mít osoby, které se za vás zaměstnavateli zaručí, je ve Švédsku velmi důležité a v tomto směru je nově příchozí trochu znevýhodněn. Ve Švédsku existuje mnoho mentorských projektů a Öppet hus je jedním z nich. Další programy jsou například organizovány městem.

Dokonce existuje i mentorský program pro vysokoškoláky pojmenovaný Krátká cesta, nicméně zapsat se do tohoto programu je cesta velice dlouhá, zejména díky tomu, že musíte mít souhlas od nechvalného Arbetsförmedlingen. A tak radši hledám mimo hlavní proudy, hlásím se na pozice, které jsou inzerovány na vlastních stránkách zaměstnavatele a ne na profláknutých portálech.

Být Evropan se (většinou) vyplatí

Ač jsem ze své zkušenosti odpozorovala, že Evropani jsou mnohdy ponechání svému osudu narozdíl od jiných prioritních skupin, musím uznat, že všechny vymoženosti, které díky Evropské unii máme, vše značně zjednodušují. Nemusím znovu dělat řidičák, stačí si české papíry vyměnit za švédské. Můj český vysokoškolský diplom mi UHR (Swedish Council of Higher Education) bez problému uzná a tudíž na rozdíl od mých balkánských spolužaček nemusím řešit, že můj diplom je tak akorát na podpal při jarním grilování v parku. Volný pohyb osob, vzájemné započítávání sociálního pojištění nebo volný přístup na trh práce jsou samozřejmostmi, které však mají v praxi nedozírnou cenu.

První pohovory

Začátky nového života ve Švédsku jsou často frustrující. Hodiny učení, dohadování se s úřadem práce a sociální izolace. Trpělivost zas a znovu. Jak jsem říkala, naučit se rychle švédsky se stalo absolutní prioritou. Již chodím do školy skoro pět měsíců a moje švédština se pohybuje někde mezi levelem A2 a B1, tudíž si pomalu troufám na první pohovory.

Byla by práce u Migrationsverket stejně zábavná jako dobrovolnictví s Červeným křížem v témže centru?

Hned záhy je můj pohovorový entuziasmus zchlazen, protože někteří personalisti mi (logicky) volají místo e-mailu. Uvědomuji si, že se celkem bojím jednoduše zvednout telefon a s někým se ve švédštině bavit o zaměstnání. První telefonáty tedy nechám vyzvánět a přesvědčuji sama sebe, že vlastně na tom není nic strašného, když nebudu půlce věcí rozumět. Mí známí v Čechách se mi smějí, zvedat telefony je přece jednoduché. No, ne pro někoho, jehož vyjadřovací schopnosti v cizím jazyce jsou ještě dost limitované.

První pohovor, který absolvuji, se překvapivě odehrává na odbornějším pracovišti, na Migrationsverket, což je švédská autorita v migračních záležitostech. Jedná se o letní záskok v centru, kde jsou zajištěni cizinci, kteří čekají na vyhoštění po zamítnutém azylovém řízení. Migrationsverket hledá na léto hodně lidí. Ve Švédsku se všechno na celé léto zastaví, protože Švédi si berou dovolenou i na několik týdnů v kuse a kanceláře jsou tak doslova prázdné. S koordinací dovolených si tady hlavu nikdo nedělá.

Švédský pohovor aneb Sven má dvě kočky, psa a křečka

Přemýšlím celou noc před pohovorem a jak se mi podaří zamaskovat, že nemluvím plynně švédsky. O to víc jsem překvapená, když zjistím, že se jedná o týmový pohovor s 15 dalšími lidmi a že z hrůzných dvou hodin připadají zhruba tak dvě minuty na prezentaci jednoho člověka. Díky bohu se něděsím z toho, co nám na pohovoru povídají, jelikož polovině odborných věcí -světe div se – prostě ještě nerozumím.

První pohovor byl však určitě přelomový – poznávám, že všichni pozvaní do jednoho jsou cizinci a pravděpodobně jsem jediná, kdo má kořeny v Evropě. Většinu svých kolegů ani neslyším, jak potichu mluví a je vidět, že mluvení před lidmi je pro ně krajně nepříjemné.

Také je vidět, že i naši švédští personalisti nemají pohovory rádi – blahopřejí nám k tomu, že jsme se na pohovoru dovedli ve dvou minutách veřejně prezentovat, a to se stejnou vehemencí jako bychom vyvinuli univerzální lék na rakovinu. Sami se s námi z neznámých důvodů dělí o svůj věk, rodinný stav, počet dětí, koníčky a výčet domácích zvířat. Věru prazvláštní náborová taktika! Ať dopadne první pohovor jakkoliv, dodává mi naděje, že nastavená laťka nebude v některých případech o tolik vyšší než jsem zvyklá z Čech. Jen dohonit tu švédštinu, aby mohl člověk vážněji konkurovat…

Další den úspěšně překonávám svůj strach a zvedám poprvé telefonát ze švédského čísla. Využívám momentu překvapení a spustím anglicky, vyhnu se tak své noční můře, že nebudu Švédům rozumět. Volají mi z místního hotelu, nabízí mi pohovor na místo pokojské! Sice uklízení není moje vysněné povolání, s vděčností ale přijímám, uvědomujíce se, že někde člověk začít musí. A tak se mi podaří domluvit si zkušební zácvik k letní brigádě a tleskám si ke svému štěstí, že se mi povedlo sehnat si práci, kterou zvládnu i bez perfektní švédštiny!

                                                       

                                           Varberg – část pobřežní cyklostezky, která je skoro 400 km dlouhá.

Švédské léto na jaře

Opravené kolo funguje (skoro) jako nové!

Květen je ve Švédsku krásný. Absolutně mě překvapují teploty nad dvacítku a hodně slunečných odpolední trávím na dece u moře nebo u jednoho z nádherných jezer kousek od centra Göteborgu.

Letní počasí vyzývá k cyklistice a já jen težce krotím nadšení z cyklistických stezek po celém městě. Ještě složitěji krotím nadšení z Cykelköket aneb z Kuchyně pro kola. Veřejná dílna, kde za smešných pár korun vyberete kolo zadarmo a můžete si ho sami opravit, mě uchvátí, jelikož po pár dnech disponuji opraveným kolem, na kterém se dá jezdit!

Netvrdím, že začátky ve Švédsku jsou jednoduché. Naopak je to většinu času pěkná pruda, která mě stojí spoustu energie a odvahy. Ale člověk se v zahraničí učí spoustě nových věcí.

A tak všichni, kdo by chtěli zkusit podobné dobrodružství, mohou napsat o radu na můj Mladiinfo e-mail kristyna@mladiinfo.cz.

Další moje články ze Švédska najdete na Mladiinfo:

Zdroj: Fotografie jsou z archivu Mladiinfo a autorky.

Autor: Kristýna

Vášnivá cestovatelka, která ráda sbírá zahraniční zkušenosti skrze různé projekty a pak o nich píše na Mladiinfo. Nějaký čas studovala ve Velké Británii, pracovala USA a Belgii a momentálně je usídlena ve Švédsku, o kterém píše pravidelně blog na Mladiinfo.

Comments are closed.