
Jak si naši účastníci užili projekt v Řecku?
Projekt Sustainable Lambe-Lambe v Řecku propojil kreativitu, divadlo a udržitelnost. Účastníci vytvářeli vlastní miniaturní divadla v krabici z recyklovaných materiálů, prostřednictvím kterých vyprávěli příběhy zaměřené na přírodu, osobní zkušenosti nebo ochranu životního prostředí. Celý projekt navíc probíhal v přírodě s ubytováním ve stanech. Jaké to bylo vytvořit vlastní divadlo v krabici? Co si účastníci z projektu odnesli a jak hodnotí pobyt v přírodě a mezinárodní atmosféru? Čti dál!
Vojta
Čas v YamoChori byl pro Vojtu příležitostí vystoupit z každodenního života a zažít něco úplně jiného. „Celý týden ve stanech v řecké divočině mě totálně vytrhl z každodenní reality, což byla vlastně hrozně osvobozující změna.“ Díky seznamovacím aktivitám si navíc rychle sedl s ostatními účastníky ze Španělska, Bulharska, Maďarska a Řecka. Hlavním cílem projektu byla tvorba vlastního Lambe-Lambe divadla z přírodních a recyklovaných materiálů. V mezinárodních skupinách si účastníci zvolili společenské téma a přetvořili ho do krátkého představení. „Nevěřil jsem, že něčeho takového, a ještě k tomu v mezinárodních týmech, budeme schopni, ale ve finále to bylo naprosto přirozené a obohacující.“ Vojtu bavil jak brainstorming, tak samotná výroba, při které museli své nápady skutečně převést do reality. Výsledná představení pak zahráli jako pouliční umělci přímo na náměstí v Agriniu.

Jedním z nejoblíbenějších momentů Vojty byla Intercultural Night, během které účastníci představovali tradice, jídlo a tance svých zemí. Vojta ostatním ukázal českou pomlázku a vysvětlil tradici Velikonoc, což podle něj vyvolalo „velké ohlasy, protesty a smích“. Nechyběly ani výlety do přírody a společné večery u ohně plné her, hudby, zpěvu a tance. Velkým přínosem byli především lidé a otevřená atmosféra celého projektu. „Všichni byli ohleduplní a sví, což mě podpořilo v tom, abych byl taky svůj.“ Překonal také obavy z komunikace v cizím jazyce a zjistil, že „mluvit anglicky vlastně vůbec není taková noční můra“. Z projektu si nakonec odvezl nejen nová přátelství, ale také větší sebevědomí. „Celkově mi tenhle projekt hrozně moc dal, naučil mě improvizovat a hlavně mi pomohl víc si věřit a nebát se vyjádřit.“

Kamila a její zkušenost
Projekt byl pro Kamilu přínosnou zkušeností, přestože se její původní očekávání naplnila jen částečně. Jako studentka doktorského programu přijížděla především s cílem profesně se rozvíjet a získat nové divadelní techniky a aktivity, které by mohla využít ve své vlastní práci. „Velkou část programu tvořil společný čas, sdílení, hry, táboráky a kempování. I to mělo svou hodnotu, jen to méně odpovídalo tomu, s čím jsem na projekt přijížděla.“ Velmi pozitivně hodnotí přístup lektorek, které byly vstřícné, nápomocné a dokázaly reagovat na individuální potřeby účastníků. Přínosem pro ni bylo také samotné prostředí projektu a jeho zaměření na udržitelnost. Pobyt v přírodě účastníky vedl k přemýšlení nad tím, jak žít více lokálně, omezovat odpad a být ohleduplnější k okolnímu prostředí.

Nejsilnějším zážitkem pro ni nakonec bylo mezinárodní prostředí projektu a setkávání se s lidmi z různých zemí, neformální výměna zážitků, zkušeností a pohledů. „I přes částečně odlišná očekávání si z projektu odnáším mnoho cenných podnětů a zážitků, ze kterých budu ještě dlouho čerpat.“

Lilian
Lilian si projekt užila především díky skvělé atmosféře, lidem a samotnému prostředí. Velmi pozitivně hodnotí organizátorky, komunikaci i fungování celého projektu. Samotné kempování byl pro ni zážitek – ať už venkovní sprchy, spaní ve stanech nebo chladnější noci. „Byla docela zima, ale byli jsme varováni a donesli nám deky a oblečení, takže super.“ Pobyt v přírodě si ale zamilovala. Nejvíce ji okouzlila řeka pod kempem a možnost trhat si čerstvé fíky. „V Yamochori jsem pociťovala dlouho ztracený úplný klid v duši.“ Velkou roli v její zkušenosti hráli také ostatní účastníci. „Jsem nesmírně vděčná za lidi, kteří se projektu účastnili, protože jsem si ani nemohla přát lepší.“ Spolupráce podle ní probíhala bez konfliktů a za krátkou dobu si vytvořila řadu nových přátel, se kterými už plánují další společná setkání.

Z programu ji nejvíce bavila divadelní improvizace a celý proces tvorby Lambe-Lambe, od vymýšlení příběhu přes výrobu samotné krabice až po závěrečné hraní před lidmi na náměstí. „Opět jsem se cítila jako dítě, které si prostě hraje a poznává lidi.“ Mezi nezapomenutelné momenty řadí také výlet k vodopádu a koupání v ledové vodě, interkulturní večer plný tance nebo společné večery u ohně. „Večerní až noční posezení u ohně s kytarou a písničkami v různých jazycích bylo krásné.“

Zkušenost Maky
Pro Maky byl projekt především setkáním kreativních lidí z různých koutů Evropy, které spojila chuť tvořit a zkoušet nové věci. „Myslím, že se na jednom místě v Řecku v jednu dobu sešla neskutečně nadaná parta kreativních lidí otevřených čemukoliv, co projekt přinese.“ Účastníci z Česka, Řecka, Maďarska, Bulharska a Španělska společně poznávali principy divadla Lambe-Lambe a postupně se připravovali na tvorbu vlastních představení. Velkou součástí zážitku bylo už samotné YamoChori a jeho propojení s přírodou a udržitelným způsobem života. Účastníci spali ve stanech, používali venkovní sprchy a kompostovací toalety a volný čas trávili například u nedaleké řeky. Maky ocenila také přístup organizátorů: „Řecký tým, který tam na nás už čekal, pro nás udělal první poslední a neustále se nás vyptával, zda něco nepotřebujeme.“

Program postupně přešel od seznamovacích aktivit k divadelní improvizaci, práci ve skupinách a samotné tvorbě Lambe-Lambe boxů. Účastníci vymýšleli vlastní příběhy a následně vyráběli kulisy, loutky i celé boxy, přičemž využívali také přírodní a recyklované materiály. „Přiznám se, že jsem se u tvoření mohla vrátit do dětských let.“ Nešlo ale jen o samotnou výrobu, stejně důležitá byla myšlenka, kterou chtěli prostřednictvím krátkého představení předat divákům.
K nezapomenutelným zážitkům patřil také výlet k vodopádu, interkulturní večer plný tradičních jídel a tanců nebo společné večery s kytarou u ohně. Nejsilnější moment ale přišel v Agriniu, kde účastníci své Lambe-Lambe příběhy poprvé představili veřejnosti. „Ty rozzářené obličeje místních, jak malých dětí, tak teenagerů a dospělých, byly k nezaplacení. Pro mě tohle byl asi nejsilnější moment za celý projekt, když víte, že vaše práce směřuje tam, kde to má smysl.“ Projekt Maky nadchl natolik, že by svou zkušenost chtěla předávat dál. „Šlo o spojení mladých a talentovaných lidí, na které nikdy nezapomenu. Tvoření kontaktů napříč zeměmi. Naprostá svoboda ve všem a to jak v tvorbě, tak ve vyjádření. Jde o vzpomínku, kterou budu chtít sdílet.“

Sibyla
Pro Sibylu se projekt stal jedním z nejintenzivnějších a nezapomenutelných zážitků. „Projekt Lambe-Lambe pro mě byl, je a bude jedním z nejintenzivnějších zážitků a nezapomenutelných momentů. Myslím si, že duší stále tak trochu jsem v YamoChori.“ Velkou roli hrálo samotné prostředí řeckých hor, které bylo podle jejích slov magické. Cítila se být v souladu s přírodou i sama se sebou. „Zvuky praskání ohně byly vlastně nejlepší pohádkou na usnutí a ranní výhledy ze stanu měly skvělý budící efekt.“

Divadlo je Sibyle blízké celý život, jak sama říká, obrazně se narodila na jevištních prknech. Pochází z malého města u německých hranic, kde je příjezd umělců vždy velkou událostí. „Tady jsem nebyla jen divákem dávno napsaných her, ale sama jsem byla tvůrcem příběhu a loutkářem v malých krabicích s obrovskou hloubkou.“ Během projektu si vyzkoušela improvizaci, herectví i práci s loutkami. Největší odměnou pro ni bylo závěrečné vystoupení před veřejností v ulicích Agrini. Přestože hraní na náměstí doprovázelo pálící slunce a opakování jednotlivých představení, reakce kolemjdoucích za to podle ní stály. „Úsměvy kolemjdoucích nás hřály i tu poslední noc v YamoChori, kdy už ta táboráková kytara tolik nehrála, protože mnozí již odjeli.“
Za vůbec nejdůležitější součást projektu ale Sibyla považuje lidi, které během něj poznala. „Stačil týden a z ostatních účastníků se stala moje druhá rodina.“ Našla nejen klid, ale také spoustu nové energie a chuti do života. „Projekt mi mnohé dal, mírně vzal i normální spánkový režim, ale za nic bych to nevyměnila.“ Celou zkušenost vnímá jako příležitost poznat jiný způsob života a uvědomit si, co všechno může svět nabídnout. „Naučil mě žít jinak, než jak jsem byla zvyklá, a ukázal mi, co všechno v sobě svět a žití opravdu skrývá.“

A co ty a tvoje zkušenost?
Pokud bys chtěl/a vyzkoušet projekty na vlastní kůži, sleduj náš Instagram a webové stránky, kde pravidelně sdílíme aktuální nabídky Erasmus+ projektů. A jestli máš za sebou vlastní zkušenost se zahraničím, dobrovolničením či jiným zajímavým projektem a rád/a bys o ní řekl/a světu, napiš na karolina@mladiinfo.cz a rádi něco vymyslíme!

