Forest.ink a Verča v Ekvádoru

Verča vyjela do Ekvádoru přes projekt Forest.ink v únoru 2024. Celkově tam strávila celý měsíc a v tomto článku se dočteš, co projekt obnáší a jak se jí vše líbilo!

Co je to Forest.ink?

Forest.ink je nezisková organizace zaměřená na ochranu a regeneraci deštných pralesů v ekvádorské Amazonii. Jejich činnost spojuje ekologickou ochranu s osobním rozvojem a komunitními aktivitami. Organizace vykupuje pozemky, chrání je a zalesňuje, čímž přispívá k obnově kritických ekosystémů a podpoře místních komunit. Nabízí programy pro dobrovolníky, kteří se mohou zapojit do jejich činností v pralese, také podporují vzdělávání, ekoturismus a udržitelný život.

Před cestou do Ekvádoru

O společnosti Forest.ink se Verča dozvěděla už v létě 2023, navštívit prales byl její sen už od dětství. Před výjezdem si musela nejprve našetřit peníze, protože v tomto případě si účastník vše hradí sám (ubytování, letenky, stravu, zkrátka všechno). Pořídila si krosnu na cestu, spacák, dále i čelovku, pláštěnku a powerbanku, podle Verči opravdu základní věci. Nezbytné jsou také přírodní kosmetické přípravky. Proč? Protože pobývala v pralese, kde je voda nesmírně důležitá. Po použití se totiž vrací zpět do pralesního potoka, a díky přírodní kosmetice nedochází k jeho znečišťování a také se zamezuje plýtvání vodou.

První dojmy po příjezdu do Ekvádoru

Ze začátku měla Verča velký strach. Sice, vydat se do pralesa byl její sen, ale Ekvádor je dost daleko a také úplně jiný svět než Česká republika. Nejvíce se bála, že se ztratí, nebo že ji někdo unese, protože je Jižní Amerika tímto pověstná. Z Česka odcestovala s další Češkou a v Amsterdamu se k nim přidala švýcarská účastnice, která už v Ekvádoru byla. Verči byla obrovskou pomocí, ukazovala, kam jít a co přesně dělat.

Vzpomíná, že když vystoupila z letadla, okamžitě pocítila teplo a vlhkost. V Ekvádoru podle jejích slov při dešti pořádně nic nefunguje, a právě v den jejího příletu pršelo. Najít taxík, který by ji dovezl k ubytování byla pořádná výzva. Přesto ji okamžitě nadchlo, že je na opačné straně světa a všechno dobrodružství teprve začínalo.

Verčin běžný den v Ekvádoru

Ráno Verča obvykle vstávala kolem sedmé a připojovala se na ranní jógu, kterou vedl někdo z účastníků. Poté se okoupala v malém malebném jezírku a nasnídala se. Ti, kdo chtěli, po snídani vyráželi na místní pozemky, kde pomáhali s různými pracemi. Ti, kdo byli unavení nebo si chtěli odpočinout, zůstávali v ubytování a pomáhali tam. Vždy bylo co dělat. Mohli například vařit oběd pro ostatní, kteří šli dolů na pozemky, starat se o zahradu, kde byly zasazeny rostliny pro denní spotřebu, nebo se věnovat jiným potřebným činnostem.

Po práci se vraceli zpět na oběd, obvykle kolem třetí až čtvrté hodiny. Po obědě následoval odpočinek, který Verče velmi vyhovoval. Nikam se nespěchalo a byl dostatek klidu. Odpoledne pak pokračovala příprava večeře, úklid společných prostor a volná zábava podle nálady. Někdy si povídali, pomáhali na zahradě nebo uspořádali společnou aktivitu. Jednou například trénovali břišní tance, jindy si vytvořili diskuzní kroužek. Každý týden účastníci jeli minimálně jednou do místní prádelny. Po večeři se vypínala Wi-Fi, ztlumila se světla a pomalu se chystalo ke spánku. Některé dny místo práce účastníci vyrazili na výlet, například k vodopádům nebo k místní komunitě Shuarů. Verča vyzkoušela tamní medicínu za doprovodu šamana, včetně dobře známé ayahuascy.  

Prozkoumávání země

Před začatkem práce se museli na vlastní pěst dostavit z města do pralesa. Verča tak navštívila město Cuenca a národní park Cajas. Po projektu Verči zbývalo jen pár dní před odletem do Česka. Její kamarádka zůstala v Jižní Americe další dva měsíce a cestovala sama. Verča své poslední využila návštěvou města Olon, kde se učila surfovat. I během každodenní práce měla čas prozkoumat okolí ubytování a prales.

Doporučení pro ostatní

„Nebát se vyjet, je to super.“ Organizace ji byla velmi nápomocná a díky zkušenějším účastníkům, kteří s ní jeli, se cítila bezpečněji. Další radou je nebalit si zbytečně moc věcí. Mít s sebou i teplé oblečení na noc, protože jinak může být člověk zaskočený. Určitě se hodí zařídit si Revolut kartu nebo jinou vhodnou bankovní službu pro cestování. V neposlední řadě Verča také radí rozměnit dolary na co možná nejmenší bankovky a mince, protože někdy měla i problém zaplatit i desetidolarovkou.

Pokud by sis chtěl/a vyrazit také za dobrodružstvím do cizích krajů, ale bojíš se na vlastní pěst, určitě sleduj naše sociální sítě a web. Zde najdeš naše nejnovější nabídky v rámci programu Erasmus+. Jestli máš nějaký vlastní zajímavý příběh, o který by ses chtěl/a podělit s ostatními a třeba je i informovat, určitě napiš na tento e-mail: karolina@mladiinfo.cz