Na 2 týdny u sousedů aneb Workaway v Rakousku
Naše redaktorka Bára má za sebou zkušenost Workaway v Rakousku. Co to obnáší a kde takové příležitosti hledat?
Vyjet do zahraničí nejen za dovolenou mě lákalo již delší dobu. Vždy, když jsem se však skoro odhodlala udělat krok vpřed a skočit za dobrodružstvím, našla jsem si nakonec milion výmluv, proč to vlastně nejde. Když jsem tedy nakonec našim vítězoslavně oznámila, že v létě jedu na 14 dní pryč, jen se na sebe podívali a vybuchli smíchem. „Jo,jo, jako už tolikrát.“ Přes očekávání všech jsem se však rozhodla tentokrát svůj strach překonat. Cíl cesty: Workaway v Rakousku.
Workaway v Rakousku jsem si vybrala záměrně. Rakousko je kousek. Je to podobná kultura – takže to na poprvé nebude ani nijak velký šok, a zároveň poznám, jak se žije v bývalé „první říši“ velké monarchie. Jasnou volbou také bylo strávit většinu času dobrovolnictvím. V tom už však byl trochu problém. Většina stránek (organizací) nabízela docela drahé příležitosti, které spíše vypadaly trochu jako all-inclusive dovolená. A i když by to bylo pěkné, chtěla jsem někde doopravdy pomoct, ne si jen užívat.
Kde hledat dobrovolnictví v Rakousku
Naštěstí se záchranou stala stránka workaway.info. Za poplatek 39 euro jsem dostala roční přístup do databáze s desítkami tisíc projektů v různých zemí světa a různým sociálním dopadem. Jen v samotném Rakousku je přes 300 možných projektů. Najít si ten svůj už byla hračka.
Výběr projektu
Po projití velkého množství příležitostí se mi nejvíce zalíbila možnost pomáhat aktivní osmdesátileté paní na pomezí česko-rakousko-německých hranic. Popravdě, nejvíce mě zaujala úvodní fotografie s obrovskou knihovnou. „To prostě musím vidět, “ problesklo mi hlavou. K mému ještě většímu nadšení náplní práce mělo být právě třídění knížek v knihovně, pomoc s menším úklidem a propagace vlastní kultury. Přesně to, co jsem si představovala.
Rodiče byli ze začátku z mého rozhodnutí jet na Workaway do Rakouska opravdu velmi zmatení a nemohli uvěřit, že mě prostě jen tak někdo nechá za menší výpomoc u sebe bydlet, a ještě mi dá najíst. Taťka se proto rozhodl ověřit si vše na vlastní oči a do Rakouska mě zavezl. Při zazvonění na zvonek u velkého domu uprostřed kopců se mi roztřepaly nohy. Jaké to asi bude? Najednou otevřela usmívající se bělovlasá paní. „Guten Tag!“ Po těch dvou mile pronesených slovech jsem věděla, že to budou jedny z nejúžasnějších týdnů prázdnin 2017.
Typický den „workawayera“
Hned po příjezdu mi paní Renate řekla, jak si vlastně pomoc představuje, a jak bude probíhat můj typický den. Vstávala jsem kolem 8. hodiny ráno a poté následovala vydatná snídaně. Byly to největší snídaně, jaké jsem kdy jedla. Snídaně je totiž prý pro Rakušana nejdůležitější jídlo dne. Zajímavé! Po snídani, která někdy trvala i dvě hodiny, následoval rozchod a přidělená práce. Odpoledne bylo většinou volné a já mohla obdivovat okolí,nebo si třeba číst a při hezkém počasí v dáli tušit obrysy majestátních Alp.
Práce byla velmi různorodá. Hned první den jsme šly s paní umývat auto, abychom druhý den mohly jet na nákup do Německa. Wow, pomyslela jsem si, takže se podívám ještě do další země. Když už jsme do 15km vzdáleného Německa jely popáté, vůbec mi to nepřišlo. 🙂 Paní jsem pomáhala také s žehlením, utíráním prachu nebo mě poslala sbírat rybíz k stejně zapálené workaway hostitelce Sofii.
Na co jen tak z Workaway nezapomenu
Nejkrásnější však bývala odpoledne. Protože jsem bydlela v malinkaté vesničce asi 30 km od Lince a 30 km od Pasova, lidé vůbec neuměli anglicky, a já musela zdokonalovat svou němčinu, anebo se domluvit „rukama nohama„. Z mé špatné znalosti němčiny pak vzniklo i několik komických situací.
Například, když jsem špatně pochopila směr, a místo k Dunaji došla na soukromý sad. Za hnojnicí stál nahý pán, který se umýval hadicí. Myslela jsem, že se studem propadnu do země. Daleko horší však bylo, že jsem se druhý den vydala hledat Dunaj znovu, a znovu vešla na tu stejnou zahradu.
Úžasné také bylo, když mi Renate řekla, že má pro mě překvapení. Jaké? Společně s jejími přáteli, německými důchodci, jsme jeli na vodu. A to nikam jinam než na naši českou Vltavu. Nikdo nemohl uvěřit, že jsem na vodě poprvé. Až po chvíli jim došlo, že z naší Moravy to máme do Českého Krumlova dál, než oni od Lince.
S Renate jsme také několikrát navštívily Pasov, nebo mě vzala právě na posezení u svých známých. Nejlepší bylo, když paní přijely navštívit bývalé workawayerky. Egypťanka mi vykládala, jak se v Káhiře dělá autoškola (nechcete vědět), Francouzka mi líčila, jaké je to být na stáži v OSN, ale nejvíce jsme si sedly s Magdi, a o dva roky starší Maďarkou, s kterou jsme v kontaktu dodnes.
Stálo Workaway v Rakousku za to?
Dobrovolnictví přes Workaway nebo i jiné podobné platformy (HelpX, HelpStay, Working Traveller,apod.) je určitě skvělá zkušenost. Důležité je však uvědomit si, že vždy záleží na hostiteli, na vybraném projektu, a i na vás, jaká vaše zkušenost bude. Tyto platformy jsou pouze zprostředkovatelé, a i když v poplatku si platíte i online podporu, samotné opuštění projektu nebo vyřešení problému už je jen na vás.
Hostitelé jsou pouze lidé, a to, že si s někým sednou, neznamená, že i vy s nimi pojedete na stejnou notu a naopak. Dobré je proto přečíst recenze minulých cestovatelů. Zároveň si musíme uvědomit, že dobrovolnictvím přes tyto platformy si člověk nejede vydělat, ale spíše poznat zemi a typický život v ní. Když vás tedy hostitel bude chtít sedřít z kůže, není to workaway, zároveň si ale také nepředstavujme celodenní ležení pod palmou. Pokud to ale vyjde a najdete svůj vysněný projekt, čeká vás jedno velké dobrodružství. A na konci budete třeba i plakat a nebude se vám chtít domů. Proto to určitě zkuste. Workaway v Rakousku, nebo i kdekoli jinde stojí za to.
