Recycling is cool v Maďarsku! Jak vypadal tento projekt?

Výměna mládeže zaměřená na recyklaci a opětovné využívání materiálů proběhla ve dnech 7. – 20. 7. 2026 v Maďarském městě Pécs. My, Mladiinfo, jsme sem vyslali celkem šest účastníků. Jak projekt proběhl? Čti dál!

Pavel a jeho zkušenost

Hlavní program probíhající v maďarské vesničce Hásságy byl podle Pavla plný zajímavých kontrastů. „Pokud mám být upřímný, celkově to pro mě nebyl ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy zažil, ale samotný program a workshopy za to rozhodně stály!“ V praxi si Pavel vyzkoušel mnoho aktivit. „Během necelých dvou týdnů jsme si v praxi vyzkoušeli spoustu věcí, od recyklace dřeva přes kov až po práci se sklem a plastem.“ Po celou dobu projektu byl kladem důraz na udržitelnost. „Co ale musím absolutně nejvíce vypíchnout, je textilní workshop. Já jsem se tam totiž konečně naučil šít!“ Podle Pavla byl skvělý pocit vytvořit něco vlastního, ovládat šicí stroj a dát starým látkám nový život. Ve volných chvílích účastníci objevovali místní památky města Pécs a užívali si trochu městského ruchu.

„Co mi na projektu trochu nesedlo, byla občasná dezorganizace některých volnočasových aktivit…“ I přes tyto drobné mouchy je ale moc rád, že se projektu zúčastnil. „Odvážím si spoustu nových zkušeností, poznal jsem skvělé lidi z různých zemí a posunul se zase o kousek dál. Zkrátka jsem zjistil, že recyklování je fakt cool. A to šití už mi nikdo nevezme!“

Pohled Poliny

Projekt v Polině zanechal spoustu pestrých dojmů a zážitků. „Program byl podle jejích slov navržený poměrně volně a zahrnoval také dva volné dny, které mohli účastníci využít podle vlastních představ. Největší přínos pro ni představovaly praktické workshopy. „Naučila jsem se zajímavou techniku, jak ze starých igelitových sáčků vytvořit tenkou plastovou vrstvu, ze které lze dál vyrábět obaly na karty, složky nebo pořadače.“ Nejvíce se ale těšila na práci se šicím strojem. „Jsem moc ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet na vlastní kůži, a domů si odvážím vlastnoručně vyrobené penály.“ Velmi pozitivně hodnotí také organizátory, kteří se podle ní po celou dobu upřímně snažili, aby se všichni účastníci cítili co nejlépe. Mezi nejhezčí vzpomínky řadí mezinárodní večer. „Užili jsme si tam spoustu zábavy, tancovali národní tance a společně zpívali.“

Na druhou stranu zmiňuje i jednu věc, která jí pobyt znepříjemnila. „Největším zklamáním pro mě byla strava.“ Přestože se organizátorka snažila situaci s restaurací řešit, kvůli předem uhrazeným platbám nebylo možné zajistit plnohodnotnou náhradu. „Posledních několik dní jsme dostávali k večeři pouze sendviče, ze kterých jsem měla stále hlad.“

Klára

Téma projektu se pro Kláru ukázalo jako velký přínos, a to především díky praktickému zaměření. „Téma projektu vnímám jako super, přijde mi, že oproti jiným Erasmům na recyklaci nebo udržitelnost, jsme zažili více praktický a hands-on přístup, a to mi dává smysl.”

Průběh programu však výrazně ovlivnila dynamika mezi jednotlivými národnostními skupinami. „Nešťastně se bohužel sešli skupiny z ostatních zemí. Všichni z rumunské skupiny byli ve stejném věku (15-16 let), a to jim bohužel neprospělo, hodně se zdržovali v rámci své národností skupiny.” Tím, že na projektu byly pouze tři národnostní skupiny, izolování jednoho týmu ovlivnilo všechny účastníky. Český tým se podle Kláry zpočátku aktivně snažil situaci zachránit a ostatní propojit. „První týden jsme se jakožto Češi hodně snažili iniciovat konverzace a vytvořit vhodné prostředí, ale v druhém týdnu už jsme většinově ztratili energii a chuť tomu jako jediní dávat tolik vlastní síly.“ K celkové únavě navíc přispěly i nepříjemnosti s ubytováním. I přes všechny komplikace však Klára hodnotí projekt pozitivně. „Jen se organizátorům špatně sešly okolnosti a na projektu se to podepsalo.“

Pohled Aničky

První týden se pro Aničku nesl především v duchu seznamování s městem Pécs, programem, EU projekty a hlavně s ostatními účastníky z Česka, Turecka a Rumunska. Ubytováni bylo v městě Pécs, což je krásné studentské město nabízející řadu super podniků, krásných kopců na túry a zajímavých muzeí a galerií. „Byla jsem moc ráda, že jsme ubytování zrovna tady, protože spousta večerů byla strávená mimo penzion a stálo to za to.” Samotný program se pak konal v přilehlé vesnici Hásságy, kde má organizace prostory s velkou zahradou a dvěma psy. „Bylo nám nabídnuto 5 různých workshopů, kterých jsme se v průběhu týdne mohli účastnit – o zpracování dřeva, šití, vázání knih a deníčků a dva workshopy zaměřené na zpracování plastů.”

Program byl rozmanitý, účastníci měli prostor se o sobě navzájem něco dozvědět, ale soustředili se především na teoretické i praktické aktivity. “Nejlepším programem z toho týdne byla určitě intercultural night, kde jsme měli možnost cizí země poznat skrze tanec, hudbu a jídlo, a kde Češi strávili nejvíce času u karaoke.” Aničku osobně nejvíc zaujala knižní vazba a těší se, až se nově objevenému koníčku bude věnovat dál. „Obrovským plus také bylo, že všechno, co jsme si na workshopech vyrobili, jsme si také následně mohli odvézt.” Po týdnu tak většina chodila s ručně ušitými taškami a psala do deníčků, které jsme si den předtím uvázali. Bylo skvělé vidět, jak se z odpadu stává něco, co se zase aktivně využívá.”

I přes nabitý program byl poskytnut prostor, při kterém měli účastníci možnost vybrat si, čemu se zrovna chtějí věnovat a poznat se navzájem i mimo strukturovaný program. „Pokud člověk naopak neměl chuť být zrovna sociální, měl možnost být sám a užít si procházku po městě nebo třeba chvíli s knihou v hamace.” Účastníci měli k dispozici dokonce dva volné dny, které byly využity různě. Všichni dostali měsíční jízdenku platnou na MHD po celém kraji, což jim umožnilo řadu dalších výletů. Někdo dospával předešlé dny, jiní se třeba vydali do Budapešti, Balatonu nebo dál objevovali Pécs. „Jeden den jsme měli organizovaný výlet do Mohácse, kde jsme mohli vidět tradiční rybí festival.”

Přibližně v půlce pobytu zažili účastníci problémy s ubytováním a jídlem. Ve výsledku byli přesunuti na jiný hostel, ubytování, kde byli do té doby ubytovaní, nebylo úplně vyhovující. „Myslím ale, že prezidentka maďarské organizace situaci velmi dobře zvládla a jsem vděčná za to, že naše požadavky a stížnosti byly opravdu vyslyšeny.” I přes problémy s ubytováním a jídlem projekt hodnotí pozitivně. „Program byl opravdu zajímavý, okolí krásné a lidi z Ökografu moc milí.”

A jak to máš ty?

Pokud bys chtěl/a vyzkoušet projekty na vlastní kůži, sleduj náš Instagram a webové stránky, kde pravidelně sdílíme aktuální nabídky Erasmus+ projektů. A jestli máš za sebou vlastní zkušenost se zahraničím, dobrovolničením či jiným zajímavým projektem a rád/a bys o ní řekl/a světu, napiš na karolina@mladiinfo.cz a rádi něco vymyslíme!