Missing pieces anebo Jak využít improvizaci (nejen) při prácí s mladými lidmi

Improvizace se dá využít nejen v zaměstnání, ale i při práci s mladými lidmi. Přečtěte si o tom, co se dozvěděli účastníci tréninkového kurzu Missing pieces, který se konal 25. 11. – 3. 12. 2017 v obci Selce při Banské Bystrici na Slovensku

O co šlo?

Tréninkového kurzu se zúčastnilo 29 mladých lidí z krajin Visegrádské čtyřky a balkánských krajin a hlavním tématem, kterému se věnovali, byly základní zaměstnanecké zručnosti, které není možné získat počas formálního vzdélávání.

O tom, jak využívat improvizaci v zaměstnání i v práci s mládeží a jak se chovat na pracovním pohovoru, přednášeli čtyři mladí lidi – Helena Hájková ze Slovenska, Lucie Vokrouhlíková z České republiky, Gergely Kiss z Maďarska a Sanja Kamberovic ze Srbska. Samotnou organizaci si vzaly na starost tři organizace – slovenská Diera do sveta, české Mladiinfo a maďarský Egyesek.

Cílem kurzu bylo rozvinout komunikační a pracovní dovednosti, zlepšit podnikání a iniciativu pracovníků s mládeží a obohatit jejich pracovní metody o improvizaci a vypracování projektů na podporu zaměstnanosti mladých lidí v krajinách Visegrádské čtyřky a balkánských krajin.

Vše zábavnou formou

Kromě přednášek a seminářů na účastníky čekaly i volné večery, během kterých se mohli lépe poznat a sdílet své zkušenosti. Výlet do Považské Bystrice a „Intercultural night“, což byla noc, během které mohli účastníci představit kulturu krajiny, ze které pocházejí, ochutnat různá národní jídla a naučit se tančit tradiční národní tance.

Účastníci tak dostali možnost nejen podělit se o své zkušenosti a získat nové informace a vědomosti, ale i zlepšit svou angličtinu, prezentovat svou práci, a taky navázali nová mezinárodní přátelství.

Jak to hodnotím já?

To všechno se mi velmi líbilo a taky je dobré, že nově nabyté vědomosti jsou potvrzeny certifikátem, který obdržel každý, kdo se kurzu zúčastnil. Školitelé byli vždy ochotní pomoct a poradit, a bylo na nich vidět, že je jejich práce baví a že se rádi dělí o své vědomosti. Jejich přednášky byly inspirující a díky tomu, že školitelé do nich často zapojovali jednotlivé účastníky, i zábavné. Nejvíc ze všeho se mi ale líbilo, jak školitelé přistupovali k chybám – ne jako k něčemu, co je špatné. Podle nich jsou chyby něco, díky čemu můžeme získat na situaci úplně jiný pohled a najít nové a originální řešení, které by nevzniklo, nebýt chyby.