Jak se lépe učit?

Mladiinfo vám přináší další ze série seberozvojových článků, tentokrát na téma, se kterým si spousta z nás láme hlavu už od dob prvního usazení do školních škamen. Děláte si poznámky, načítate knihy, podtrháváte a zvýrazňujete, ale přesto se domníváte, že byste byli schopni dosáhnout lepších výsledků? Pojďme se podívat na to, co by vám mohlo pomoci.

Science of sleep

Nestačí pouze učit se, učit se, učit se. Neméně důležité je také spát, spát, spát. Platí to nejen pro dny předcházející důležité zkoušce, ale i pro studium a duševní pohodu celkově.

Když spíme, náš mozek vstřebává všechny důležité informace, které jsme se dozvěděli, čemuž se říká “konsolidace paměti”. V rámci tohoto procesu se upevňují nově nabyté informace a zvyšuje se tak šance, že si později vybavíme vše potřebné. Po vydatném spánku je tudíž snazší rozpomenout se na ty správné letopočty či vzorečky, na které se vás při zkoušce ptají. Nejhorší variantou je zůstat osudný večer před zkouškou vzhůru co nejdéle a snažit se nacpat do hlavy učivo z posledních několika měsíců.

Později v noci totiž dochází k REM fázi spánku, během níž se upevňuje paměťová stopa. A proto je optimální doba spánku opravdu osm hodin. Vůbec nejlepší pak je, naučíte-li se dodržovat pravidelný spánkový režim. Před každou noční studijní seancí mějte na paměti, že jakýkoli prodloužený nedostatek spánku působí na vaši náladu a rozpoložení, na schopnost soustředit se a na úroveň vaší energie; chronická nespavost pak přispívá k rozvinutí dlouhodobých onemocnění.

Počítáte poctivě ovečky, ale došli jste až k milionu a stále nezamhouříte oka? Možná, že oceníte tipy Mladiinfo pro lepší spánek:

Palivo aneb co jíst

Poslední jídlo si dejte alespoň 2 hodiny předtím než půjdete do peřin, přičemž pro lepší spánek se doporučuje banán, třešně, slunečnicová semínka, mandle, bylinkové čaje nebo lety osvědčené teplé mléko s medem. Čemu se naopak vyhýbat? Obzvláště kofeinu (zůstává v organismu 6-8 hodin) a cigaretám.

Lehký pohyb ještě nikomu neuškodil…

Tak jednoduché to je.

Relax don’t do it!

Do této kategorie patří teplá sprcha/vana, akupunktura, akupresura, meditace, aromaterapie, relaxační hudba, poslech zvuků vln, deště (např. http://www.rainymood.com) atd.

Postel = spánek

Postel má být místo spojené pouze se spánkem, tzn. žádné studium, filmy, natož pak večeře.

Veškerou elektroniku vypněte ideálně 30 minut před spaním

Tzv. modré záření z obrazovek, mobilů a tabletů narušuje přirozený proces spánku, a proto by všechny elektornické přístroje měly mít místo v jiném pokoji než ve kterém spíte.

Jak přežít na koleji?

Z vlastní zkušenosti víme, že v případě života na koleji jsou špunty do uší a masky na spaní tou nejlepší investicí.

Což takhle zdřímnout si?

Vědci doporučují nedávat si šlofíky během dne a šetřit si vše na dlouhý a vydatný noční spánek. Přece jen už nejsme ve školce a Karel Schwarzenberg je taky jen jeden!

Nemůžete se teď rozpomenout na začátek článku? Pak tedy šup do peřin a dobrou noc 🙂

Ve zdravém těle zdravý duch

Jak tělo, tak mysl potřebují fyzickou aktivitu, aby fungovaly co nejlépe. Aerobní cvičení zlepšuje cirkulaci krve, což znamená výkonnější mozek a prevenci věkem dané ztráty paměti. Stimuluje také hormon adrenalin, který přispívá ke schopnosti soustředit se. Nemusíte však být atlet – ke zlepšení paměti přispěje i každodenní půlhodinová procházka. Studie dodávají, že pohyb má také na svědomí pozornost, rychlost zpracování informací, schopnost vykonávat kognitivní úkoly a schopnost řešit je ve stejnou dobu.

Je pochopitelné, že ve zkouškovém je těžší vyhradit si čas na cvičení, ovšem není nutné vzdát to úplně. Zkuste si dělat pravidelné přestávky mezi učením, které spojíte s pohybem – 15minutová cesta do knihovny, rychlý nákup ve večerce atd.

Každý ale ví, že všeho moc škodí. Dejte si proto pozor (a zvláště těsně před zkouškou) na nadměrnou pohybovou zátež, která by vás spíše unavila, než osvěžila a nabudila. Sportu zdar!

Jídlo, pití a jiné radosti

Není žádným překvapením, že vedle spánku a pohybu je to i naše strava, která může pozitivně ovlivnit to, jak snadno se učíme. A upřímně, je toho hodně na výběr – ryby, ořechy, avokádo, luštěniny, špenát, černý rybíz…a dokonce i hořká čokoláda. Kromě toho, co jíme, je neméně důležité i kdy a jak. Tzn. v pravidelných intervalech a vsedě beze spěchu. Jo a seznamte se – tohle je snídaně, váš nový kamarád.

Dlouhodobě dbejte na dostatečný příjem vitaminů a minerálů, abyste tělu a obzvláště mozku zajistili vše, po čem touží. Před zkouškou platí nedávat si nic těžkého. To by vám ubíralo energii a jen ztěží byste odolávali spánku. Jasné jak facka.

Základem je rovněž dostatek vody. Co se týče dalšího pití, chovejte se moudře. Tím máme na mysli zejména vůči řadě energetických nápojů, které nejčastěji kombinují kofein, cukr a různé přídavné látky. I přes možný krátkodobý účinek je jejich dlouhodobá spotřeba rizikem. Nemluvě o pověstné ulepenosti a nutkavém pocitu vyčistit si zuby. Stejně tak je potřeba hlídat si konzumaci téměř všemi oblíbeného nápoje – kávy.

V poslední době se také doslova roztrhl pytel s různými pomocnými látkami, kofeinovými tabletami, guaranou či dokonce s tzv. smart drugs. Jelikož my v Mladiinfo jsme trochu jako Mirek Dušín, nemůžeme v této věci čerpat z vlastních zkušeností, ale pokud by se chtěl někdo z vás podělit, má zde možnost. Jak to shrnout? V případě všelijakých podpůrných prostředků zkrátka platí, že méně je často více, a proto buďte obezřetní. A používejte selský rozum.

Poctivě dodržujete zdravou životosprávu a podle toho, kdy uléháte a vstáváte by se daly seřizovat hodinky. Ořezáte tužky, rozevřete poznámky, připravíte zvýrazňovače a kliknete na Wikipedii. Přesto ne a ne nacpat všechny detaily do hlavy? Pojďme prozkoumat, které učební techniky, metody či pomůcky fungují nejlépe.

1) Auto-testování

Učte se pomocí testů připravených sobě samým! Můžete použít tzv. flash cards (papírové či digitální opakovací kartičky, např. Anki), vzorové otázky na konci každé kapitoly učebnice nebo “cornellský systém” – do sloupců na okraji stránky sešitu si během hodiny poznamenáte pojmy, které budete později vysvětlovat či otázky, na které budete odpovídat. Tak jako tak, auto-testování zlepšuje učení i paměť. Má dlouhodobé účinky v řádu měsíců a let a funguje na všechny typy faktických informací, ať jde o učení slovíček či částí rostlin.

2) Rozděl a procvičuj

Rozložte si učení na časové úseky a nesnažte se našprtat všechno za jeden den. Odborníci tvrdí, že čím delší intervaly, tím účinnější. V jisté studii se ukázalo, že 30denní intervaly zlepšily výsledky mnohem více než intervaly jednodenní. Jestliže si tedy chcete určitou informaci zapamatovat na týden, dávejte si 12-24 hodin odstup mezi učením. Chcete-li si ji však zapamatovat na 5 let, měly by být studijní epizody rozděleny na 6-12 měsíců od sebe. Ano, opravdu je možné udržet si informaci i během takto dlouhých intervalů! Časově rozprostřené studium je vhodné k učení cizích slovíček, slovních definic, hudby, ale i matematiky.

3) Rozvíjející otázky

Probuďte znovu své čtyřleté já a ptejte se proč: “Proč dává smysl, že…?”, “Proč je pravda, že…?”, “Proč došlo k…?” atd. Tato metoda využívá toho, že jsme zvědaví od přírody a neustále hledáme vysvětlení pro svět kolem nás. Její účinnost se testovala v experimentu. Skupina, která si kladla rozvíjející otázky a sama hledala řešení, si následně pamatovala 72 % údajů správně, zatímco skupina, které bylo vysvětlení poskytnuto, si pamatovala pouze 37 %. Užití rozvíjejících otázek je vhodné při studiu faktických informací, je však podmíněno alespoň minimální předchozí znalostí.

4) Sám sobě profesorem

Stejně jako předchozí metoda, staví i tato na otázkách, neboť vlastní vysvětlení může pomoci začlenit nové informace k předchozím znalostem. Pokládejte si tudíž otázky typu: “Jakou novou informaci mi přináší tento odstavec?”, “Jak se to vztahuje k tomu, co už vím?”, “Jak to vím?” a následně tvořte vysvětlení. Tato technika pomáhá při řešení matematických problémů, šachových strategií, logických hádanek a při učení se z narativních textů. Zlepšuje paměť, pochopení a řešení problému. Není ovšem jisté, zda má dlouhodobé účinky. Mínusem může být i časová náročnost.

5) Mix and study

Studenti se často učí v blocích. Nedávné průzkumy však ukázaly výhody propojeného učení, ve kterém studenti střídají různé typy informací či problémů. Místo, aby se vyřešilo jedno téma či jeden typ problému a teprve až poté se přistoupilo k dalšímu, je podle odborníků efektivnější zkoumat různé problémy najednou. Takové propojování umožňuje studentům cvičit se ve výběru správné metody a povzbuzuje je k porovnání různých druhů problémů. Metoda propojeného učení je neužitečnější při učení a udržení matematických znalostí, přičemž podporuje další kognitivní schopnosti.

Co naopak nefunguje? Tato část pro vás bude pravděpodobně překvapením, jelikož se jedná o nejpoužívanější techniky:

  • zvýrazňování a podtrhávání: kontrolovaná studie, která sledovala skupinu školních dětí, studentů medicíny a stážistů U.S. Air Force, zjistila, že obě metody se ukázaly jako neúčinné, ať už se jednalo o aerodynamiku, starověké řecké školy či Tanzanii; tedy bez ohledu na téma, ale i délku textu. Odborníci radí používat zvýrazňování či podtrhávání pouze jako začátek cesty, tzn. s takto označenými informacemi by se mělo dále pracovat v rámci jiné, užitečnější techniky – např. auto-testů či opakovacích kartiček.
  • “rereading”: experti se shodují na absenci důkazu, že opakované čtení textu posiluje porozumění. Není rovněž dostatečně prozkoumáno, zda jeho účinky nezávisí na úrovni znalostí či schopností. Při opakovaném čtení dosahuje největšího účinku druhé čtení, další pokračují se snižující se tendencí. Proto se doporučuje dávat přednost výše uvedeným metodám (rozvíjející otázky, auto-testy atd.) před opakovaným čtením, které přece jen zabírá spoustu času.

A na závěr už nezbývá než popřát hodně štěstí při učení 🙂