Jak napsat životopis?

Jak napsat dobrý životopis neboli CV

Možná si říkáte, že takový článek nepotřebujete. Že každé malé dítě přece ví, jak napsat dobrý životopis. A možná máte pravdu . Ale pravděpodobnější je, že se vaše představy se skutečností značně rozcházejí. Schválně se zkuste zamyslet, kolikrát jste se hlásili na vámi vybrané pracovní pozice, kolikrát jste zasílali vaše životopisy a telefonovali do kanceláří. A teď si odpovězte, kolikrát vám přišel onen vytoužený e-mail s pozvánkou na pohovor, a kolikrát jste nakonec byli vybráni na danou pozici.

Byla to jedna odpověd na deset e-mailů? Dvacet, padesát? V dnešním světě bohužel nic neobvyklého. Je zcela normální, že uchazeči musí zasílat desítky žádostí, než vůbec obdrží nějakou odpověď. Zdá se to smutné, ale také se to samozřejmě různí obor od oboru. Tak jako tak, Mladiinfo tu je, aby vám pomohlo na cestě k vaší vysněné kariéře!

Jak tedy napsat to správné, oslňující, úspěšné CV?

Tento článek je rozdělen na dvě kategorie. První radí lidem začínajícím na pracovním trhu, tedy těm, kteří možná ještě nikdy práci nehledali. Ta druhá je zaměřená spíše na profesionály, lidi soustředící se na kariérní vzestup či hledající tipy na zvýraznění a zlepšení jejich „základního dokumentu“.

Ale konec řečím – začínáme! Co musí splňovat každé správné CV?

  • Zkontrolujte si základy

Správné CV rozhodně, nutně a bezpodmínečně nesmí obsahovat gramatické chyby. Zkontrolujte si váš životopis třikrát po sobě, projeďte si ho kontrolou ve Wordu, vyspěte se na to a pak si ho opět zkontrolujte. I to nejlepší CV bude vypadat hloupě, když bude obsahovat „prachovitý“ namísto „pracovitý“!

Dále, vaše CV musí obsahovat obecné údaje o vás: jméno, příjmení, telefonní a e-mailový kontakt. Zpravidla se také uvádí adresa či věk. Rozhodně ovšem neposílejte vaši národnost, rasu, manželský status či počet dětí! Takovéto informace jsou pouze vaší záležitostí a každý zaměstnavatel, který by po vás chtěl zmíněné údaje, může čelit žalobě za diskriminaci.

 

  • A co fotka?

V mnoha případech se v ČR bohužel stále ještě vyskytuje žádost, aby uchazeč zaslal životopis s fotografií. Pokud se nejedná o pozici vyloženě vyžadující reprezentativní vzhled, je taková žádost nejen nadbytečná, ale i nekorektní a neetická. Stejně je to i s věkem, který rovněž uvádět nemusíte, a který by ve výběru neměl hrát roli. Je to však stále velice častý údaj. Pokud odpovídáte na inzerát, který tyto materiály požaduje, berte na vědomí, že tato firma bude v lepším případě staromódní, v tom horším diskriminační.

 

  • Méně je více

Setkala jsem se s případy, kdy uchazeč zaslal svůj životopis, kde uvedl, že: „na střední škole vyhrál ocenění ´nejlepší rameno, na které se dá vybrečet´“. Dlouho jsme se tomu v kanceláři smáli. Chlapec to myslel dobře, avšak tento druh informací je v životopise většinou irelevantní. Nikoho nebaví probírat se dlouhými odstavci popisující vaši brigádní zkušenost v McDonald’s. Dbejte na to, aby se vaše pracovní zkušenosti pokud možno vztahovaly k dané pracovní pozici, a aby byly krátké, ale výstižné. Zlaté pravidlo uvádí, že životopis by nikdy neměl mít více jak 2 strany! I z tohoto důvodu se většinou píše životopis v bodech.

 

  • Vzdělání a pracovní zkušenosti

Nyní se dostáváme k jádru celého životopisu. Toto je centrum vašeho CV, ta nejdůležitější část! Obecná pravidla říkají, že byste měli chronologicky uvést všechny relevantní pracovní zkušenosti a vaše vzdělání. Základní školu uvádět nemusíte, stačí, když začnete od střední školy (gymnázia, učiliště….). Jak jsme již uvedli dříve, nemusíte uvádět všechny vaše brigádky, pokud ovšem nejsou relevantní k pozici, na kterou se hlásíte. Výjimkou může být situace, kdy na pracovním trhu teprve začínáte – v tom případě je pořád lepší mít alespoň nějakou zkušenost než žádnou.

 

  • Počítačové, jazykové a ostatní znalosti

Pokud máte nějaké znalosti, které přímo nevyplývají z vašich studií či pracovních zkušeností, hodí se je uvést zvlášť. Zpravidla se tak uvádí, kolika jazyky mluvíte a na jaké úrovni nebo jak ovládáte počítačové programy. V případě, že toho umíte víc, nebojte se a frkněte to tam!

 

  • Dobrovolnické a ostatní zkušenosti

Sem patří víceméně všechno, co se nevešlo nikam jinam. Dobrovolnictví, účast na konferencích, výhry v soutěžích atd. Zkrátka to, co vás nějak odlišuje od ostatních, můžete hodit do této kategorie. Nezapomeňte uvést, co jste konkrétní zkušeností získali a kam vás to posunulo.

 

  • Osobní zájmy a povaha

Nepovinná kategorie, ale můžete uvést. Je možné, že váš budoucí nadřízený bude také nadšenec do rybaření a tato drobná odlišnost vám nakonec zajistí pozvání k pohovoru ☺.

 

Tohle všechno znám – chci více!

Máte-li již více zkušeností a při čtení předchozích odstavců jste pouze protáčeli oči, posečkejte a dejte šanci následujícím tipům:

  • Uvádějte konkrétní čísla

Byli byste překvapeni, ale jen málokdo je schopen konkrétně určit, jak byl prospěšný své předchozí firmě. Spojení „Pomáhal jsem prodávat zájezdy“ nikoho na zadek neposadí. Zkuste se vyhýbat podobným, poněkud vágním popiskům a využijte moci čísel. Věta „Pomohl jsem zvýšit prodej zájezdů o 25%“ najednou přináší hmatatelný výsledek vaší práce. To je rozdíl, kterého si většina HR specialistů všimne.

 

  • Uveďte svoji životní misi či cíl

V poslední době jsem se setkala s trendem, kdy uchazeč napíše do hlavičky (zpravidla pod jméno) citaci, krátkou větu shrnující jeho životní cíl či popisek, který ho vystihuje. Takovým příkladem může být například titulek „Nadšený programátor hledající příležitost k seberozvoji“ apod. Tento popisek můžete a nemusíte uvést. Pokud se pro něj ale rozhodnete, dbejte na to, aby byl poutavý a především pravdivý.

 

  • A kdy jen CV nestačí?

V některých oblastech CV prostě nestačí. V uměleckých oborech jako design, architektura, jakož i ve spoustě dalších, bude zaměstnavatele více než vaše CV zajímat vaše portfolio. Portfolio je v zásadě ukázka vašich prací, toho, čím jste se zabývali a čeho jste již dosáhli. Mohou to být vaše skici, návrhy, studentské práce, videa, fotografie….. Záleží, v jakém oboru se nacházíte. Pokud dlouhodobě nedostáváte odpovědi na vaše životopisy, možná je čas na změnu. Zkuste natočit video, poproste kamaráda, ať vám pomůže se zajímavým designem nebo doručte své CV osobně.

 

Příběh ze života: Nejdřív odmítnutí, ale vyplatilo se to

Kdysi jsem pracovala s jedním děvčetem, říkejme jí Alena. Aleně se blížil konec pracovní smlouvy, a tak hledala celý svůj poslední měsíc nové pracoviště. Nalezla několik inzerátů, které se jí líbily a jeden z nich byl přímo perfektní. Bohužel byl ve městě značně vzdáleném od jejího současného. I tak se ale odhodlala zkusit své štěstí. Koupila si letenku, dobře se připravila a letěla na pohovor.

Pohovor proběhl a a Eleně bylo přislíbeno, že se do týdne ozvou. Nikdo tak ale neučinil. Volala jim do kanceláře každý den, avšak bez úspěchu. Po dvou týdnech se jí ozvali zpátky, s omluvami a vysvětlením. Ačkoliv na pohovoru velmi zapůsobila a personalistka za ni „bojovala“, daná pracovní pozice se nakonec obsadila interně (tedy někým uvnitř firmy). Alena byla neskutečně zklamaná – proč pozici inzerovali, když ji nehodlali obsadit někým „zvenčí“? Personalistce nicméně poděkovala a řekla jí, že kdyby se ve firmě uvolnilo v budoucnu místo, ať jí dá vědět.

Dva dny poté obdržela Alena telefonát. „Rozmysleli jsme si to, působíte tak sympaticky, že dáme raději přednost Vám!“. Alena nakonec pracovní místo dostala. Měla štěstí, ale zároveň taky odhodlání a pozitivní přístup. Kdyby firmě aktivně nevolala každý den, je docela dobře možné, že by na ni zcela zapomněli.