Běloruský seriál – Pilot

Jedna z našich redaktorek  se s vámi podělí o zážitky ze své šestitýdenní stáže na východě. Epizoda první: Teoretická příprava.

V minulém semestru jsem dostala nabídku zúčastnit se šestitýdenní stáže v Minsku. Mám ráda výzvy, takže jsem samozřejmě kývla. Pak mi ale došla jedna věc. Co víš vlastně teď o Bělorusku? Víš ty, kam vůbec jedeš?

Tak jsem si to sepsala. Mé dosavadní znalosti byly asi takovéto:

• Hlavní město: Minsk
• Prezident: Lukašenko (ten, co byl nedávno v televizi)
• Mistrovství světa v hokeji 2014, jak jsme zase byli čtvrtí.
• Jazyky: ruština, běloruština.

Ano, přiznávám. Moc toho nebylo.  A hlavně to chtělo rozšířit. Řešení?

První pokus nebyl paradoxně Google, ale knihovní katalog. Jenže tam mi řekli, že něco jako průvodce po Bělorusku ještě nikdo nikdy nevydal. Alespoň ne u nás. Ach jo. Takže Google.

Popravdě jsem se pídila jen po základu, abych tam skutečně nedojela a jen nekoukala. Řekla jsem si, že začnu od základu. Tak tedy, jak se tam jezdí? Na tuhle otázku mi dal odpověď jeden z dalších účastníků kurzu: „Když na východ, tak jedině vlakem!“

Takže vlakem. Mile mě překvapilo, že z Brna je to do Běloruska jen s jedním přestupem v Bohumíně. Dobře, prostředek jsme měli. Teď vzdálenost. Z Brna 1100 km. No teda. Tak a teď ten zbytek:

Bělorusko je státem ve východní Evropě a má rozlohu 207 595 km². Jeho sousedy jsou Polsko, Ukrajina, Rusko, Lotyšsko a Litva. Počet obyvatel činí téměř 9,5 milionů. Úřední jazyky jsou dva – běloruština a ruština a oficiální měnou je běloruský rubl.

Běloruská republika vznikla po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Hlavou státu je od roku 1994 Aleksandr Lukašenko. Národní vlajku Běloruska tvoří tři pruhy. Majoritní je červený podélný pruh, který zabírá 2/3 vlajky. Druhý podélný pruh má zelenou barvu. V žerďové části se nachází ještě bílý dekorační pruh.

Pokud jsem si dobře pamatovala ze zeměpisu, tak v místech, kde na mapě leží Bělorusko, nikdy žádné hory nebyly. Pochybnosti mi nedaly a šla jsem si to zkontrolovat (do atlasu přísahám!), protože se mi nechtělo věřit, že by tam neměli hory.

Bělorusko leží v západní části Východoevropské roviny. Aha, takže placka. Nejvyšší hora (Djaržynskaja hara) měří 345 m. Ve srovnání s českými kopci tedy skutečně mrňous. Na druhou stranu se podle mých zdrojů může Bělorusko považovat za silného konkurenta Finska. I tam lze totiž najít tisíce jezer (největší z nich se jmenuje Narač se svou rozlohou 79,6 km2). Řeky odvádí vodu do Černého a Baltského moře. K největším tokům patří Dněpr, Západní Dvina a Němen.

Téměř třetinu veškeré rozlohy tvoří lesy. Mezi lesními obyvateli můžeme potkat jak vlky, tak medvědy, rysy, losy i zubry. Zubr je národním symbolem a potkat ho můžeme především v Bělovežském pralese.

Jak přiblížit Bělorusko dál? Pokud jde o osobnosti, které nepůsobí v politice, můžeme mezi Bělorusy najít i zvučná jména. Bělorusové za svého rodáka považují i Adama Mickiewicze. V poslední době s rostoucí oblíbeností biatlonu, je určitě možné uslyšet jméno Darja Dombračevová. Tenisoví fanoušci zase jméno Viktorija Azarenková. Mezi běloruské rodáky patří dokonce i jedna z nejslavnější módních blogerek Kristina Bazan nebo houslista a výherce Eurovision 2009 Alexandr Rybak. Letos na podzim byla přidělena Nobelova cena za literaturu spisovatelce Světlaně Aleksijevičové.

S touto rozšířenou vědomostní výbavou jsem doma řekla: „Mamko, taťko, mějte se tu pěkně, já jedu,“ naložila svůj kufr velikosti skříně do vlaku a vyrazila směrem Minsk.

A o čem to bude příště? No přece Minsk.

Zdroj: ww.wikipedia.org