Jak jsem se dostala za kávovar do Irska? – 2. část

Po několika týdnech vám přináším pokračování mého příběhu. Tentokrát bych se ovšem chtěla zaměřit na zemi jako takovou. V předchozím článku jsem vám přiblížila, jak jsem se tu vůbec ocitla, a nyní chci s vámi sdílet své dojmy. Jak se tady pije káva a jaké jsou zvyklosti místních? Pojďme tedy společně porovnat, jaká je nejen kávová kultura u nás a jaká v zahraničí.

ONE SHOT? OH, PLEASE!

V Čechách jsem byla naučena na jednoshotové střední Cappuccino. Ovšem tady to jedou ve velkém. Myslím, že nikde se zde nesetkáte s jedním shotem. Pouze pokud si o to zažádáte. Do všech nápojů se standardně používá doubleshot. Takže buďte opatrní! Pokud máte chuť na kávu o velikosti cappuccina, raději si zažádejte o flatwhite, jelikož cappuccino se podává v hrnku velikosti cafe latte. Což mi už příjde trochu moc.

I z pohledu baristy. Byla jsem zvyklá dělat z dvojpáky dvě kávy a to mi hodně ulehčilo práci. Nemusíte na každou páku připravovat zvlášť espresso. Ovšem tady je to trochu jiné. V rušných hodinách musíme stát za kávovarem dva. S tím, že jeden dělá shoty, druhý mléko. Z osobního pohledu mi tento způsob nevyhovuje. Raději si vše připravím sama, jelikož u kávy záleží na každém zatempování. Ale na druhou stranu to beru jako zkušenost a trochu jiný pohled na plynulost práce.

Ilustrační fotografie. Zdroj: pixabay.com

EXTRA HOT, PLEASE!

Tady se dostáváme na hranu mé trpělivosti. Musím říct, že v začátcích mé práce jsem se často setkávala s tím, že nám lidé vraceli kávu, kterou jsem připravovala já. Jelikož byla doslova “freezing.” V těch chvílích jsem si trénovala svou trpělivost, jelikož jsem měla kousek od toho, abych těm lidem vysvětlila, kolik stupňů by mléko mělo mít. Jenže tady je všechno příliš studené.

Oni tu kávu musí mít “extremely hot.”

Takže nyní jsem ve fázi, kdy jim tu kávu doslova vařím. S tím tady uspějete více, než se držet nějakých pravidel. Nejhorší na tom taky je, že se zvyšováním teploty jde ruku v ruce i konzistence mikropěny. Čím více teplé mléko je, tím hustější pěnu vyšleháte, a poté můžete na nějaký latte art zapomenout. Navíc takovýmto způsobem opravdu nerada kávu servíruji.

EXTRA LARGE, PLEASE!

Další pravidlo: “Čím větší, tím lepší!”

A proto, jak jsem zmiňovala v prvním bodu, dejte si pozor, co si objednáváte, a raději se na velikost zeptejte. Já jsem byla zvyklá používat třeba na cappuccino určité šálky. Jenže zde do takového šálku dostanete flatwhite. My už se na to také napálili. Také bych ráda zmínila, že takové cappuccino a latte berou jako jedno a to samé. Žádný cenový, ani velikostní rozdíl. Mléčné kafe jako mléčné kafe.

SKINNY LATTE, PLEASE!

V průběhu prvního zkušebního dne v jedné z kaváren si jeden ze zákazníků objednal “skinny latte”. Přiznám se, začala jsem se smát. Jakože štíhlé kafe? A to se připravuje jako jak?

Haha, žádný vtip to nebyl.

Pointa je v tom, že zákazník chce nízkotučné mléko. Asi aby se necítil tak provinile z toho plnotučného. No nevím. I po dvou měsících si klepu na čelo, jelikož v Česku jsem se s tím nikde nesetkala, a přijde mi to tak trochu stupidní. Ale 100 lidí, 100 chutí, že ano.

DECAF, PLEASE!

Decaf nejspíš není žádná novinka. Ale přeci je to zajímavé, že zdejší lidé pijí bezkofeinovku daleko více než v Česku. Velký vliv na to má asi fakt, že v mé předešlé práci jsme bezkofeinovou kávu vůbec nepodávali a nyní pracuji v prostředí, kde lidé cíleně nechodí za výběrovou kávou. Takže mě to udivuje asi právě v důsledku tak velkého kontrastu

Ale stejně. V mé předešlé práci mi otázku, zda podáváme bezkofeinovou kávu, položil průměrně 1 zákazník za 3 týdny. Zde se setkávám s X objednávkami denně.

Tím chci říct, že spoustu lidí za kávou vidí něco špatného. Častokrát se setkám s objednávkou, která se skládá snad z deseti slov. Například: “one decaf one shot cappuccino with skinny milk, please!” A já jsem ráda, že si zapamatuji slovo cappuccino. Z větší části to jsou ženy. Vidí za tím zbytečný zdroj kalorií a “nezdraví” a pouze potřebují nutně dávku energie. Což na jednu stranu chápu. Nejspíš nebude úplně nejzdravější pít každý den nápoj s plnotučným mlékem. Jenže na druhou stranu si myslím, že kávu by si člověk měl vychutnávat i kvůli té specifické chuti, a ne jen kvůli zdroji energie.

ONE TAKEAWAY COFFEE, PLEASE!

Možná ta nejzásadnější změna vůbec. Lidé tady jedou kafe s sebou ve velkém. Ani si nedokážete představit, kolik jednorázových kelímků denně protočíme! Na takový Starbucks nejspíš stále nemáme, ale i tak mi to připadá šílené. Nevím, zda je to tím, že naše “kavárna-bistro” je v oblasti business centra a lidé nemají čas na vysedávání, ale i tak se naše dveře nezastaví už jen z důvodu, kolik k nám přijde lidí na kávu s sebou.

Na jednu stranu to je fajn. Zdejší lidé se nebojí tolik utrácet peníze. Každodenní káva je pro ně rutina. I přes to, že stojí 3 éčka. Pro nás, Čechy, je to nejspíš něco nepředstavitelného. Ale to si myslím, že je běžné pro každou západní zemi. Ale to bychom se dostávali zase úplně do jiné sféry a to nechci!

Pro dnešek by to bylo vše. Doufám, že vás článek neunavil a dozvěděli jste se něco nového. Pokud ano, budu ráda, když mi napíšete, nebo sdělíte své vlastní zkušenosti, námitky, či připomínky!

Autorem tohoto článku je Terka Dohnalová, která spolu s dalšími šikovnými studenty a pisateli tvoří tým MyImage.cz, web od mladých, pro mladé. Další rady, tipy a informace nejen k tématu irské kávy najdete na jejich webu MyImage.cz