Na vysokou do Británie: Zápisky ze zámoří II

V minulém článku taktéž nazvaném Zápisky ze zámoří jsme tě seznámili s vysokoškolskou studentkou Baru, která již třetím rokem žije ve Velké Británii, kde studuje na The University of Sheffield. Jestli tě láká studovat ve Spojeném království, neboj se – v našich zvídavých otázkách budeme pokračovat i v dnešním příspěvku.

Co taková britská univerzita nabízí? Co by si Baru nejraději s sebou do Sheffieldu odvezla z České republiky? Je jazyková bariéra opravdu překážkou a jaké máš ty možnosti studovat ve Spojeném království? Vrhni se do čtení zkušeností Baru, která svoje zážitky sdílí taktéž na blogu jako Děvče ze zámoří.

Už jsme se bavily o tom, jak přibližně vypadá výuka na tvé univerzitě. Mohla bys nám také přiblížit univerzitní život? Jaké mimoškolní aktivity ti byly v Sheffieldu nabízeny?

Bylo jich nespočetně, z čehož byla nadšená a využila jsem spousty možností. Ideální je „Fresher’s Week“, během něhož si člověk může vyzkoušet všechny aktivity, co chce. Já jsem chodila hrát na ukulele, dělala jsem dobrovolnici na farmě, pracovala jsem s charitou, hrála jsem volejbal, dělala jógu, malování… A taky jsem jezdila na jednodenní výlety, které univerzita pořádala. Podívala jsem se tak třeba do Oxfordu nebo Cambridge.

V BRITÁNII JSEM SE VŽDY CÍTILA VÍTANÁ

Která věc tě ve Velké Británii tak na nadchla, že bys chtěla, aby fungovala i v České republice?

Kdybych si něco přivezla do České republiky, byla by to větší otevřenost jiným kulturám. V Británii žije tolik cizinců, že je jedno z jaké země člověk je nebo jaká je jeho úroveň angličtiny. S Brexitem je tahle otázka samozřejmě složitější. Ale z mojí pozice, jako studentky, můžu říct, že jsem se v Británii vždycky cítila vítaná.

A naopak? Chybělo ti něco “českého” ve Velké Británii?

Když jsem přijela, tak jsem měla pocit, že Britové jí hrozně nezdravě. Byla jsem zvyklá na dostupnost různých produktů. Ano, existují tady (ve Velké Británii, pozn. red) obchody se zdravou výživou, ale ceny jsou o dost vyšší. Postupně jsem taky zjistila, že Britové, i když mají i svou jídelní kulturu, milují mezinárodní jídla, převážně asijskou kuchyni.

Nicméně kdybych si něco mohla přivést, bylo by to jídlo (směje se). Ideálně kvalitní chléb! Nemohla jsem pochopit, jak někdo může hodit britský toustový chléb do topinkovače a pak ho každý den jíst. Říkala jsem si, že tohle přece není chléb!

V ANGLIČTINĚ JSEM ZAČALA PŘEMÝŠLET

Co tě překvapilo svou jednoduchostí, když jsi odletěla do Velké Británie?

Jazyk. Vždycky, když jsem mluvila anglicky, tak jsem si říkala, že určitě zním úplně blbě, ale lidé okolo mi tvrdili úplný opak. Bála jsem se, že nebudu rozumět přednáškám a přednášejícím. První měsíc bylo složitější poslouchat a zároveň si k tomu psát poznámky. Postupně už ale šlo všechno automaticky, protože jsem začala v angličtině přemýšlet.

Na výletě v Oxfordu. Zdroj: archiv autorky

Dostala ses někdy do situace, kdy tě jazyková bariéra přivedla do úzkých?

Určitě! Ve škole se člověk učí britskou angličtinu, ale ne slang. Například když se někdo zeptá: „You’re alright?”, hodí se odpověď, „Yes, thank you.” To je všechno, nenásleduje žádná konverzace. My na to nejsme zvyklí. Pamatuju si, když se mě prodavač v obchodě zeptal, jak se mám. Říkala jsem si, opravdu mu mám odpovídat? A ano, očekává se, že mám odvětit: „Jo, dobře, a jak se máte vy?“ Takzvaný small-talk pro mě byl novinkou.

V Sheffieldu je navíc jihoyorkshirský přízvuk, který je dost silný a těžko srozumitelný. Přízvuků je tu samozřejmě mnohem více, už jsem se alespoň naučila odlišit, jestli daný člověk pochází ze severu nebo z jihu.

Jak změnila pandemie koronaviru tvůj univerzitní život?

Také jsme přešli na online výuku. Vůbec to nebylo zmatečné. V pátek jsme šli do školy a v pondělí začala online výuka. Jen jsem si na to musela zvyknout. Trvalo mi mnohem déle se něco naučit, než kdybych šla na přednášku naživo. Určitě jsem musela studovat víc. Ale univerzita zvládla přechod do online prostředí dost dobře.

Univerzita navíc vnímala, že pandemie na nás mohla mít negativní dopad, a proto jsme nemuseli podat takový výkon jako za běžných podmínek. Takže řekli, že naše známka na konci semestru nesmí být horší než známka za předchozí semestry.

STUDOVAT VE SPOJENÉM KRÁLOVSTVÍ SE PRODRAŽÍ

Velká Británie už nadále není členskou zemí Evropské unie. Co to znamená pro tebe jako vysokoškolskou studentku ze zahraničí? Jak Brexit ovlivní situaci pro potencionální české zájemce o studium?

Pro mě jako studenta, který si požádal o „status předusedlíka“ (Pre-Settled Status, pozn. red), Brexit prakticky nic nemění. „Status předusedlíka“ mi přenechává všechna práva, co jsem dosud měla. A pokud budu ve Velké Británii kontinuálně žít 5 let, tak už můžu získat status usedlíka. Jako usedlík bych pak měla mít stejná práva jako Britové.

Navíc jsem začala studium ještě před tím, než Británie vystoupila z EU. Takže můžu studovat za stále stejných podmínek. Na rozdíl od evropských studentů, kteří sem teprve přijdou studovat. Jim se poplatky za studium zvýší. Kdyby se někdo teď hlásil na můj obor na mojí univerzitě, za bakalářské studium za rok zaplatí 24 000 liber, ale cena za studium se na různých školách liší.

Existuje jiná možnost, jak studovat ve Spojeném království během vysokoškolského studia?

Británie sice odstoupila od Erasmu, ale otevírají nový projekt Alan Turing Scheme. Budeme si ještě muset počkat na další podrobnosti.

KAŽDÁ ZKUŠENOST VÁS OBOHATÍ 

Co bys vzkázala člověku, který zrovna váhá, jestli do zahraničí vyjet, nebo ne – podobně jako ty sama před lety?

Vždycky se nějakým způsobem můžete dostat do zahraničí, i když teď se vám možná zdá váš výjezd nereálný nebo nemožný. Myslím si, že pokud se budete dostatečně zajímat a stát si za svým, tak se vám cesta podaří. Třeba alespoň na pár měsíců nebo během léta. Rozšíříte si obzory. Poznáte nové kultury, nové lidi. A všechny tyhle poznatky můžete zase aplikovat, až se vrátíte domů. Každá zkušenost vás obohatí, jak negativní, tak pozitivní. Proto má každá cesta svůj význam.

Zajímá tě, jaké je studovat ve Spojeném království? Počti si na blogu Baru, Zápisky ze zámoří, nebo se inspiruj příběhy jiných.