Už znáte Tadeáše Kulu?

Tadeáš je již poměrně zkušeným podnikatelem, který začal ve 13 letech s tvorbou webových stránek. Musel se neustále vzdělávat a tak se hodně zajímal nejen o vzdělávání osobní, ale i veřejné. V posledních letech působil ve firmách ProSpolužáky nebo NenechToBýt a spoluzaložil projekt Cestolidi a Reknihy, které se zabývají právě cestování a knížkám, které on považuje za největší školu života. V roce 2017 se zúčastnil konference TEDxYOUTH, občas je možné zajít na jeho přednášku a školí v korporacích jako Allianz nebo Raiffeisenbank. Dává si nyní za cíl zlepšovat kritické myšlení mladých lidí v Česku.

Jak tě napadlo založit web Reknihy a kde se bere motivace jej stále zlepšovat?

Čím více přemýšlím nad otázkou, tím více mě fascinuje, kolik projektů založených muži již muselo vzniknout díky ženám. Děkuji všem ženám, které se do podnikání pouštějí, mají úspěch a nebo takhle nepřímo podpoří mužskou stranu! U Reknih tomu nebylo jinak. Na stole mi leželo cca 10 knížek, které jsem chtěl hezkým způsobem poslat dál (vyměnit s jednou slečnou). Výměna ale padla a knížky mi “strašily” pár dní na stole.

Protože jsem minimalista a línej člověk, nechtělo se mi je táhnout zpět z kanceláře domů, tak jsem začal googlovat, prohlížet fb skupiny, fóra a stránky, a hledat způsob jak knížky hezky poslat dál. Kritériem bylo bylo najít maximálně jednoduchou cestu a nechci platit hory za dopravu. Posílat navíc jednu knížku jednomu čtenáři, jak tomu bývá u facebookových skupin, také není moc ekologické. Nemluvě o tom, že tyto knihy často končí netknuté v antikvariátech a poničené v knihobudkách. Nenašel jsem tedy žádné řešení, se kterým bych byl opravdu spokojený. Zároveň jsem se více začal zajímat o klimatické změny a chtěl dát dokupy ekologický projekt. Všechno se to spojilo dohromady a i díky tomu, že jsem povoláním webdesigner, vznikla první verze webu Reknih doslova za 48 hodin. Tato verze pak byla přes twitter vypuštěna do světa.

Od té chvíle jsem už jenom fascinován entuziasmem lidí, kteří se do projektu zapojují ať už sdílením nebo zakoupením knížek, což dělá nejen mě ale i celému týmu každý den obrovskou radost. Hlavně tedy ty osobní předávky knížek, kdy se se čtenáři můžeme i krátce pobavit 🙂

Ovlivňují tě v tvých aktivitách tvé předchozí zkušenosti ze světa, vzdělávání či z předchozích projektů, na kterých jsi v minulosti pracoval?

Osobně jsem velký kritik českého systému vzdělávání, v čemž jsem se jen utvrdil po dvou letech studia na americké škole. Vyjádřil jsem se k tomu krátce i na TEDx přednášce a myslím, že jsem si tím trochu zavařil u maturity. Nicméně snažit se o změnu českého školství je něco šíleného. Chvíli jsme si to zkusil a angažoval se do projektů “ProSpolužáky“, “Nenech to být“, ale změny se dějí velmi pomalu. Česká škola, tak jak ji bere většina studentů není místem, kde člověk přijímá nové informace s nadšením, ale spíše z “donucení” ke vzdělávání se. Tak je to teď bohužel nastavené a školy a učitelé jsou otrokem zastaralého systému. Proto jsem přesměroval svůj focus na volnočasové aktivity, na kterých jsou postavené oba mé projekty Reknihy a Cestolidi. U těch člověk přijímá to hezké, nové, co mu daná činnost přináší daleko lehčeji a většinou s velkým nadšením!

Po několika letech čtení Young Adult Literatury, která je zároveň předmětem našeho hlavního zájmu s více než 80 % sdílenými tituly, jsem jednoduše přešel k literatuře odborné, která je teď jedním z hlavních motorů mého dalšího vzdělávání. Čtení knížek je pro mě každý den odměnou, užívám si to taky jako jednu z mála věcí, která není spojená s technologiemi. Vrátit se k této formě vzdělávání a odpočinku bez technologií je vůbec něco, co by mělo podle mého názoru praktikovat více lidí. Proto je naší prioritou na Reknihy přidávat primárně bestsellery, které jsou z většiny “ověřené” a začínající čtenář má tak menší šanci “spálit se”.

Ze svých výletů po Evropě, Indii a Jihovýchodní Asii často čerpám inspiraci do života i do podnikání. Právě díky cestování jsem se naučil pokoře, respektu k přírodě a tomu, že se tady v Česku, přes všechno reptání, vlastně máme dobře. Ze svých zkušeností z cestování, stejně tak jako z předchozích projektů (a fuckupů) jsem si odnesl dvě moudra: nebuď na cokoliv v podnikání sám a neboj se svůj nápad sdílet a delegovat světu.

Zdroj: z archivu Tadeáše

Pracujete na projektu Reknihy v týmu, jak máte rozdělené pracovní role?

Aktuálně je náš tým zatím malý, ale sestava je skvělá. Já (Tadeáš) se věnuji zásilkám, předávání knížek a přímé komunikaci se čtenáři. Nikča spravuje e-shop a Verča nás prezentuje na Instagramu, který je naším primárním sociálním kanálem.

Část peněz z prodeje knih je určeno charitativní organizaci 1% For the Planet, proč jsi ke spolupráci vybral právě tuto organizaci?

Zjistili jsme, že spolupráce s dobročinnými organizacemi není tak jednoduchá jak se může zdát. Konkrétně do projektu 1% For the Planet jsme se chtěli opravdu zapojit, nakonec s námi ale úplně přestali komunikovat. Nějaké další (jako např. Greenpeace) zase nepřijímají dary od živnostníků/firem a pouze od fyzických osob. Nakonec jsme se tedy rozhodli podporovat projekty nárazově, teď v říjnu stále podporujeme organizaci Rainforest Trust, která bojuje proti deforestaci planety skupováním pozemků. Z každé objednávky jde organizaci částka ve výši 5 % z celkové ceny. Šetření stromů a bojování za obnovu planety je naší misí a na základě toho si i naše projekty vybíráme. 

S každou první objednávkou také posíláme speciální e-mail, který nenásilnou formou podporuje čtenáře ke vzdělávání se o tvorbě CO2 a o možnostech, jak změnit své chování pro snížení oxidu uhličitého, na jejíž produkci se každý z nás podílí.

Reknihy svým fungováním alespoň maličko ulevují planetě od tisku nových a nových knih, čímž přispíváme k zachovávání stromů v lesích. Naší snahou je také v budoucnu spolupracovat s knihkupectvími a prodávat knihy, které leží v poličkách již delší dobu neprodány. Jak rádi píšeme a říkáme – nechceme nechávat knížky tak, aby se na ně jen prášilo.

Máš v plánu Reknihy do budoucna nějakým stylem rozšiřovat?

Reknihy mají za sebou pomalu první půl rok fungování a rozšiřujeme se tak nějak jak je to zatím potřeba. Vtipné může být například to že prakticky všechen příjem nových knížek a odesílání objednávek řešíme přes Zásilkovnu a museli jsme rozdělit nápor do dvou nejbližších poboček, abychom jim nezabírali většinu jejich kapacity 🙂 Také se neustále snažíme nacházet cesty jak se zapojovat do ekologických projektů. Znovu například využíváme krabice, ve kterých k nám knížky přišly. Domluvili jsme spolupráci s Library of Things, kteří budou pořádat burzu učebnic i s výrobci skříněk z recyklovatelného papíru.

Přemýšlíme také nad možností kompenzovat cestu a způsobené emise dopravci. Naším cílem je stát se emission free projektem a tomu přizpůsobujeme celý projekt a jeho směřování. V současnosti se nacházíme ve fázi navazování spoluprací, které by nám k tomu pomohly. Jestli článek právě čte někdo, koho by projekt extrémně zaujal a chtěl nám jakýmkoliv způsobem pomoci (chceme rozšířit tým i spolupráce), budeme moc rádi když se nám ozvete!

Jsou pro vás knihy taky důležitým zdrojem inspirace a vzdělávání? Nebo znáte někoho, kdo by se rád podělil o svůj inspirativní příběh? Napište nám do komentářů nebo na náš e-mail redakce@mladiinfo.cz a my uděláme všechno proto, abychom tyto jedinečné osoby či zajímavé projekty představili nám všem. Stejně jako Olgu, Silvii, EmuGeorge, Alžbetu, Annu z iniciativy Udržitelný Palacký a Tadeáše.