Travel tips aneb co si určitě zabalit do kufru
#recyklujemeclanky: Co mít vždy s sebou ať už jedete kamkoli? Na co si dát pozor a co se vyplatí si před cestou ověřit, zařídit a pořídit? V následujícím článku vám představíme základní cestovatelskou výbavu, se kterou si svou cestu užijete. Zn.: Bez starostí.
Cestování se v poslední době stalo velmi oblíbeným koníčkem. Nikdy nebylo snazší se dostat do druhého dne na opačnou stranu zeměkoule. Stačí pár kliknutí na internetu, zabookování hotelu, zaplacení letenek a hurá za dobrodružstvím.
Konec to-do listů
Já osobně patřím mezi lidi, kteří si dělají seznam téměř na všechno. Můj diář je přeplněný různými „to do “ listy, na ploše laptopu mám pověšené elektronické poznámky, na nákup chodím zásadně s papírkem, kde mám napsané, co potřebuju koupit. S cestováním to mám podobně.
Letos se mi poštěstilo navštívit hned několik zemí a musím přiznat, že už mě prostě přestalo bavit znovu a znovu vytvářet seznam toho nejnutnějšího, co s sebou musím vždy pro alespoň základní přežití mít. Oblečení většinou měním podle počasí v dané zemi a také podle naplánovaných aktivit. Nicméně to, o co se chci teď podělit, je něco, čemu se může také říkat „must have“. Je to neměnný seznam nezbytností, pro každou zemi takřka univerzální.
Můj list Travel tips aneb co si určitě zabalit do kufru
-
DOKLADY A KOPIE
Asi každého napadne, že bez identifikace není cestování možné. Pro nás, jako občany Evropské unie, je výhoda, že v rámci téměř celé Evropy můžeme cestovat jen s občankou v kapse.
Mimo Evropu je to už trošku problém. Tam nám naše plastová karta moc nepomůže a při legitimaci musíme zamávat pasem. Pokud možno vlastním a platným. Pozor! V hodně zemích ale nestačí mít pas platný pouze v dané datum, ale třeba ještě pět měsíců po odjezdu ze země. Vždycky je dobré se ohledně dokladů podívat na stránky Ministerstva zahraničních věcí, kde jsou uvedené přesné informace o potřebných dokladech pro vstup do konkrétní země. Alespoň pro kontrolu.
Další položkou, která je v hodně zemích potřebná, je vízum. V některých zemích je ho možné dostat i na letišti za menší poplatek např. v Egyptě. Pokud ale máte na programu země jako jsou USA, Čína nebo Rusko, nezbývá než si na stránkách MZV vyhledat, co je potřeba přiložit k žádosti o vízum a vydat se na ambasádu. Vízum bývá zpravidla vydané do jednoho až dvou týdnů, někdy je dokonce možné si za příplatek koupit jeho expresní vydání.
Já jsem vždycky měla problém s tím, že všechny kartičky a pasové knížky jsou malé. A co je malé, to se taky často a rádo ztrácí.
Abych zabránila těm nejhorším scénářům, které se odehrávají v mé hlavě, naučila jsem se si preventivně dělat jak papírové kopie, tak i skeny úplně ode všeho. Naskenované kopie je nejlepší uložit někam, kam se dostaneme i v případě, že celý batoh s telefonem, laptopem i papírovými kopiemi zmizí bůhvíkam. Ideální je proto třeba e-mailová schránka.
-
POJIŠTĚNÍ
Po dokladech je to druhá nejdůležitější položka na seznamu. Pojištění vás zachrání v momentě, kdy dojde na krizové situace. Do některých zemí vás dokonce bez platného pojištění ani nepustí, respektive vám nevydají vízum.
Pro vytížené cestovatele se vyplatí mít pojištění, které dostává za drobný peníz k platební kartě. Já jsem si zajistila takové, které mi vždycky zajistí pokrytí pojišťovacích nákladů pro maximálně čtyřicetipěti denní pobyty. Je předplacené na celý rok a v praxi to funguje tak, že když opustím Česko, začíná okamžitě platit, končí v momentě mého návratu zpět. A když se další týden rozhodnu jet někam jinam, jsem pojištěná znovu.
Je také dobré si v příručce od pojištění přečíst, co jste si vlastně pojistili, abyste neměli zbytečné náklady, které může místo vás hradit pojišťovna. Od toho je platíte. Pojištění může pokrývat i něco, čemu se říká pojištění přerušení cesty nebo pojištění nevyužitých cestovních nákladů. Funguje to tak, že když musíte nečekaně opustit zemi, např. ze zdravotních důvodů, dřív, pojišťovna vám v prvním případě a za určitých podmínek může uhradit zpáteční cestu a v druhém případě proplatit předem koupenou zpáteční letenku.
-
TELEFON A SIM
Pokud jedete třeba na týden nebo na víkend někam pryč, simkartu dané země asi potřebovat nebudete. V době chytrých telefonů, tabletů a podobných vychytávek je vždycky možné najít místo, kde se připojíte k internetu a dáte o sobě vědět. A zdarma.
Simkarty je lepší pořídit na delší pobyty v zahraničí. Operátoři všude nabízí výhodné balíčky s volnými daty, minutami, sms apod., takže si určitě vyberete a neutratíte za to balík peněz.
Ať si pořizujete simku nebo ne, vždycky je potřeba mít uložená, napsaná (prostě po ruce) čísla pro případ nouze. Podle mě jsou pro cestování bez cestovky nejnutnější tři – číslo na pojišťovnu, tísňovou linku a na ambasádu nebo zastupitelský úřad České republiky v dané zemi. V případě dovolené s cestovní kanceláří je nejlepší uložit si číslo na delegáta, který je tam od toho, aby vám se vším pomohl.
-
HOTOVOST A KARTY
Je jasné, že bez peněz to nepůjde. Pokud nemáte all inclusive dovolenou, bude potřeba alespoň to jídlo a pití zaplatit.
Platební karty jsou pohodlné, ale jak už jsem psala, je to karta, ztrácí se. Hotovost nás spasí v momentě, kdy narazíme na obchod bez platebního terminálu nebo se někam zaběhne karta.
Ne vždycky se také může poštěstit, že si koruny proměníte hned v Čechách do potřebné měny. Například běloruské rubly v Čechách asi nikde nenajdete. Univerzální měnou v Evropě je určitě euro, ve světě pak dolar. Když máte jedno z toho v peněžence, zahraniční směnárna vám vždycky vyhoví.
-
LÉKÁRNIČKA
První pomoc a záchrana v případě menších zranění (např. puchýřů), bolestí (hlavy) a nemocí. Každý si ji tak trochu musí přizpůsobit svému zdravotnímu stavu, ale základ bývá stejný. V prvé řadě jsou to náplasti a obvaz, prášky proti bolesti a zažívacím potížím, dezinfekci, kapky do nosu (protože rýma se dá chytit i v tropech) a základní antibiotika, která vám předepíše praktický lékař.
Jednou z pro mě nejdůležitějších položek je mastička na štípance, repelent a prášky proti alergii. Komáři jsou zlo, které mě pronásleduje všude a většinou jsem to já, kdo má potom nohy jako dalmatin od kousanců.
Podle destinace je dobré zvážit nutnost očkování. Žloutenka je asi to nejnutnější, další očkování záleží na destinaci. Nejčastěji se očkuje proti choleře, břišnímu tyfu a žluté zimnici. Očkování vám může z velké části proplatit i zdravotní pojišťovna, takže se určitě vyplatí informovat na pobočce.
-
BOTY
Možná to někoho udiví, ale ano. Boty, ať chceme nebo nechceme, potřebujeme. Opět záleží na typu pobytu, ale určitě není dobrý nápad jít na výšlap v sandálech nebo na jehlách. To je snad jasné. Tak jako tak, žabky beru všude s sebou a většinou je na konci pobytu vyhodím. Ne vždy jsem totiž měla kliku na pěkné koupelny, kam bych si chtěla stoupnout bosou nohou. Jako prevence proti různým plísňovým onemocněním fungují víc než skvěle.
-
MAPA, PRŮVODCI, DROZD, APLIKACE
Do toho odstavce už jen shrnu to, co se jinam nevešlo. Papírový průvodce s mapkami se hodí v momentě, kdy chytrý telefon s aplikací ztratí signál. Poradí kam zajít, informuje o daných místech, cenách, tradicích, jídle apod.
DROZD není jen pták, jak by se mohlo zdát.
Jedná o databázi, kterou je možné najít opět na stránkách Ministerstva zahraničních věcí. Slouží především k tomu, že pokud se ve vámi navštíveném státě stane něco nečekaného (např. válka nebo přírodní katastrofy), ministerstvo vás kontaktuje pomocí sms zprávy, aby zjistili, že jste v pořádku. Podle reakce, pak vědí, zda vás mají nebo nemají zařadit na seznam lidí, které je potřeba najít. Navíc kontaktují osobu, kterou jste uvedli v databázi o vašem stavu. Je to možná trochu morbidní, to přiznávám, ale je to účelné.
Co se týče aplikací, já osobně nedám dopustit na Tripadvisora. Je jedna z univerzálních aplikací, která nezradí a funguje na celém světě. Destinace ale mohou mít i své vlastní aplikace, které vám místo představí v trochu jiném světle a zavedou vás i do míst, která ještě nenasbírala tolik hodnocení, aby vám byla doporučena na prvních místech.
Co takhle více cestovatelských tipů?
Zavítejte do naší sekce Tipy na cestování a práci!
Článek Travel tips aneb co si určitě zabalit do kufru byl původně publikován dne: 11.11.2015