Studium v Kanadě trochu jinak (aneb celý svět ve 200 lidech)

Čas od září až do půlky března 2020 jsem strávila na Pearson College UWC. Čekala jsem hodně, ale studium v Kanadě vše předčilo. Kulturní šoky, donucení zapomenout na hodně svých zažitých pravd a nová přátelství, která by bez koronaviru byla spíše jen dálková. Jak jsem se ovšem dostala na takové místo a jaký byl začátek?

Studium v Kanadě: jak jsem se tam ocitla

V lednu 2019 jsem se přihlásila do výběrového řízení na UWC školy (United World Colleges), které bylo vyhlášené českou národní komisí UWC, tvořenou absolventy těchto škol.

Výběrové řízení mělo tři kola a musím říct, že jsem si je všechna dost užila. Může se zdát docela zvláštní říct něco takového o pohovoru, ale mohlo mi to nastínit něco o místu, kam jedu. Tak či onak, ke svému údivu jsem se v srpnu sbalila a skutečně odjela do lesů u města Victoria, BC.

První dva týdny

Přijela jsem v jednu hodinu ráno, a i tak mě tam vítala parta přátelských lidí. Všichni se začali představovat svým jménem a zemí, odkud jsou. Na této škole je totiž 200 mezinárodních studentů z různých částí světa. Od prvního dne jsem se spřátelila se svou spolubydlící a později i ostatními spolužáky.

Musím říct, že přátelství jsou na této škole to nejlepší. Se všemi svými spolužáky jsme první dva týdny prošli různými workshopy, přednáškami a výlety, které nám pomohli se začlenit do komunity. Ta je tvořená studenty i učiteli. Šli jsme se dívat na hvězdy a východ slunce, zjistili něco o místních lidech. Samozřejmě jsme si také vybírali předměty a mimoškolní aktivity, kterým jsme se měli celý rok věnovat. I když jsme v Kanadě, studium je podle IB (International Baccalaureate) Diploma Program. To je mezinárodně uznávaná maturita, která se zdá být pro tuto mezinárodní komunitu správnou volbou.

Teď už i akademické studium v Kanadě

Po prvních dvou týdnech nám už opravdu začala výuka i mimoškolní aktivity. Já jsem byla ráda, že jsme si mezi svými předměty vybrala i “Marine Science” neboli vědu o moři, konkrétně o pacifickém pobřeží, táhnoucím se od Aljašky k Mexiku. Tento předmět mi ukázal, jak může vypadat opravdová “škola hrou”. Exkurze na pláže, zkoumání přírodních parametrů venku, samostatná pozorování měnící se přírody kolem. Učení pro mě nabralo nový směr.

Ale vše není jen akademické. Bydlíme v domech po přibližně čtyřiceti lidech, v každém s námi žije rodina někoho ze zaměstnanců, která dohlíží na chod domu. Takto, ve čtyřiceti lidech, jsme jeli první měsíc stanovat. Trocha nepohodlí, dobré jídlo a hlavně zpěv a přátelská nálada udělali z těchto dnů jedny z nejlepších. Vědět, s kým žiju pod jednou střechou, pro mě bylo důležité.

Autorka článku se svými spolubydlícími

Regionální dny

Regionální dny byly tento rok tři a další tři přijdou příští rok. Celkem je svět pro zjednodušení rozdělen do šesti regionů. Jelikož každý student stráví na škole dva roky, ob rok se střídají. Letos jsme měli dny Severní Ameriky, Asie a Blízkého východu spojeného s jihovýchodní Asií.

Regionální den je celý v režii studentů z daného regionu. Ráno jsou typicky nějaké sportovní aktivity, následuje “brunch” a nejrůznější workshopy a přednášky. Potom je slavnostní večeře a připravená vystoupení. Ta bývají hudební nebo taneční a jsou provázena moderátory. Den se zakončí diskotékou s moderní hudbou z regionu. Takové dny bývají zpravidla velmi náročné a únavné, ale rozhodně stojí za to. Poznání jednotlivých míst očima mých vrstevníků je rozhodně unikátní.

Autorka článku s lidmi z rezidence

I když moje zážitky ze začátku školního roku byly silné, následující měsíce mi znovu ukázaly jak různorodé může studium v Kanadě být…