Stážistkou v Evropském parlamentu III.: Pravidlo 168 hodin

A jsem v Bruselu. Stáž začíná za pár dní. Co teď? Co vlastně čekat od národa, jehož národním jídlem jsou hranolky s majonézou?

První dny v cizí zemi můžou být doprovázeny rozporuplnými pocity, pokud nejste osoba, která se dokáže zázračně rychle zorientovat a adaptovat. Štěpánka Pecháčková, která nám psala o své práci pro OSN v Mongolsku, měla pravdu – je naprosto normální cítit se v cizí zemi na nic.

V prvních chvílích vás čeká zorientování se ve městě, kde je nejdůležitější vědět, kde se nacházejí instituce EU a vaše stanice metra. Právě proto jsem přijela o pár dní dříve a vyplatilo se. Zhruba dva dny mi trvalo se zorientovat, kde vůbec jsem, že když na autobus nezamávám, tak mi vesele ujede, že Belgičani jsou v některých ohledech přehnaně důkladní (ano, můžete dostat vysokou pokutu i za špatně vytříděný odpad) a ano, že bez francouzštiny to jde opravdu těžko. Také proběhly první pokusy o navázání sociálních kontaktů ve známém podniku Delirium s ostatními neuvěřitelně chytrými, vtipnými, sebevědomými, pohotovými, vzdělanými a zcestovalými stážisty ze všech koutů Evropy a návštěva všech soch čůrajících chlapečků.

Ve chvíli, kdy se vám podaří se zorientovat ve městě, vás čeká další šok: první den v práci. Vaším prvním setkáním s Parlamentem bude úvodní několikahodinová přednáška, kde vás čeká podpis smlouvy o stáži a obdržení balíčku, kde nechybí selfie tyč. Snaha vstřebat spoustu zajímavých ač někdy nepochopitelných rad (třeba té, že si nesmíte pod hrozbou šílené pokuty dávat na zvonek jméno, pokud nejste zaregistrovaní na comuně). Zpočátku všechny stážisty poznáte nejen podle bílého provizorního badge, ale i podle zmateného pohybu po budovách Parlamentu – někdy bývá hodně náročné najít to, co hledáte a nevylučuje se, že vás matoucí eskalátory a výtahy dovedou úplně jinam. I tak ale při své cestě můžete objevit zajímavé zákoutí jako třeba meditační místnost, kadeřnictví nebo poštu.

První den v Parlamentu.
 První den v Parlamentu.

Ve většině případů následuje setkání se supervizorem stáže. Náplň práce a počet kolegů se strašně moc liší, podle toho, v jakém “DG” neboli Generálním sekretariátu jste umístěni – potkáte stážisty, kteří mají opravdu dost práce,  i takové, kteří práci nemají žádnou, stážisty, kteří sdílí open space s dalšími dvaceti lidmi a takové, kteří mají kancelář úplně pro sebe. První týden si všichni horlivě vyměnují dojmy (hlavně ke konci týdne na Place de Luxembourg, známém to náměstí před Parlamentem, kde se zaměstnanci schází k potlachu). Potkáte nadšené stážisty, kteří mají štěstí a pracují na něčem zábavném, nebo ty frustrované, pro které byl první týden spíše ve znamení aklimatizace a nervózního vysedávání a čekání na “něco, co můžete dělat”. Nutno říci, že stážistům je ponechána dlouhá doba k aklimazitaci a jelikož jste v parlamentním potravním řetězci malinké rybičky, nikdo od vás nečeká, že záhy začnete tvořit díla hodná Nobelovy ceny.

Otřepat se z té největší aklimatizační vlny a základně vstřebat Brusel a Parlament mi trvalo celý týden, 168 hodin. Jakmile však přečkáte prvotní šok z nového prostředí a zvyknete si na tempo práce, dojde vám, jaká neuvěřitelná šance před vámi stojí. Šance, kterou nám, 173 stážistům z více než 7 200 žadatelů, noví zaměstnavatelé dali. Nám, nastupující generaci, ke které ta odcházející vzhlíží s nadějí a patřičně si ji vypiplává.

Pět měsíců budete v centru veškerého evropského dění s možností nasávat, co to jde. Budete se učit, jak instituce fungují, utvářet si vlastní názor z bezprostřední blízkosti. Zlepšovat si jazyky a navazovat kontakty. Potkávat lidi, kteří jsou mnohem chytřejší než vy. Dostanete se velice blízko lidem, kteří budou rozhodovat o tom, zda projdete výběrovým řízením, až se jednou budete hlásit na nějakou pracovní pozici v Evropské unii. Nebo vám těch několik měsíců otevře oči a vy si uvědomíte, že v takové byrokratické bublině v budoucnu pracovat nechcete. Tak jako tak, budete si žít opravdu náročnou a unikátní kapitolu svého života.

Během pobytu se s vámi podělím o další postřehy ze života stážisty v podobě pravidelných článků. Veškeré návrhy, o čem chcete číst a další dotazy ohledně stáží v evropských institucích směřujte na kristyna@mladiinfo.cz.

Kristýna