Najdeme si levné letenky a odlétáme

Snad každý chce vyrazit do světa, ale mnohdy to ztroskotá na nedostatku peněz nebo kamarádovi, který by jel s vámi. Tohle u Tomáše Laňky a Elišky Vlachové nechybí. Přečtěte si jejich příběh.

Kde se objevila vaše touha cestovat?

Tomáš: Když se tak nad tím zamyslím, je to prostě návykové. Někdo to má takhle třeba s oblečením – vidí nějaký super kousek a prostě ho musí mít. My to takhle máme s levnými letenkami. Prostě nedokážeme odolat.  Jsme v tomhle vlastně takový shopaholici.

Jak dlouho plánujete dopředu?  Nebo to vypadá tak, že se spontánně rozhodnete, že za týden pojedete na druhý konec světa?

Tomáš: My vlastně nikdy nevíme, kam pojedeme příště. Sledujeme na internetu různé portály, které vyhledávají akční a chybové tarify letenek. Když se objeví nějaká „super akce“, tak se koukneme, kde daná země vůbec přesně je, jaké je tam počasí, měna a vízová povinnost. A když z toho máme dobrý pocit, prostě ty letenky koupíme, třeba do 30 minut. To se odehraje většinou několik měsíců před cestou, ale samotnou cestu také nijak neplánujeme. Většinou přistaneme na letišti, podíváme se do tabletu na internet a rozjedeme se nějakým směrem. Hlavně co nejrychleji z města pryč do menších vesniček a přírody. Ubytování sháníme také ze dne na den a to nás tom baví asi nejvíc. Prostě nikdy nevíme, kde budeme další noc spát a to je na tom to nejlepší. Zatím se nám nestalo, že bychom museli přenocovat venku, vždy jsme si něco našli.

Kde berete peníze na své cesty?

Tomáš: Dobrá otázka, na kterou se ptá skoro každý, komu o našich dobrodružstvích z cest vyprávíme.  Ale popravdě, není to nic dechberoucího, ve zkratce se dá říci, že prostě šetříme, kde se dá. Nekupujeme si nejnovější telefony, ale postačíme si s našimi stařičkými stroji typu Nokia a Sony Ericsson. Chodíme hodně na brigády, když se něco poštěstí.

Taktéž ani jeden z nás nekouří a alkohol si dáváme minimálně.  Mimochodem jsme si schválně spočítali, že kdybychom byli kuřáci, tak ročně „prokouříme“ akorát jednu cestu někam do tropů.

Když nad tím tak přemýšlím, tak Eliška o tom napsala hezký článek na svém blogu.

Ovládáte nějaký světový jazyk a nebo je vaše cestování provázeno podivnými kreacemi rukou a nohou při komunikaci s domorodci?

Eliška: Tomáš je v angličtině velmi dobrý, takže co se týče takové té „vyšší“ komunikace, to vše zařizuje on. Já jsem taková ta ozdoba, co stojí vedle, usmívá se a přikyvuje. Anglicky také umím, ale potřebuji se spíš rozmluvit. A když to nejde jinak, nejlepší je mluvit řečí „univerzální“ – jak říkáš, rukama a nohama. Třeba v Panamě a Kostarice jsme měli celkem velké problémy se španělštinou, kterou neovládáme ani jeden. Zjistili jsme třeba, že jejich „maňána“ není jen „zítra“, ale také „někdy“. Rybář nám pořád říkal, že ryba bude „maňána“, a tak jsme za ním chodili každý den, protože jsme si mysleli, že to bude zítra. No nebylo to ani za 3 dny.

Jaký je váš nejhorší zážitek z cest? A naopak, na co budete rádi vzpomínat?

Tomáš: Ač nám to asi nebudete věřit, tak se nám nic vyloženě špatnýho nestalo, zatím. Pokud si dobře vzpomínám, tak nejhorší zážitek byl asi ten, když jsme na motorce na filipínském ostrově Bohol odbočovali na vedlejší silnici a nějak jsme zapomněli dát znamení o změně směru jízdy a tak nás málem přejela dodávka plná turistů. Ale to byla naše chyba a naštěstí jela pomalu, takže zastavila několik centimetrů od nás.

Naopak nejlepší zážitek máme z Indie, kde jsme se koupali se slonem v řece. Eliška si ho dokonce pro příjezdu nechala vytetovat na záda.

Jak se na to dívá vaše okolí? Obdivuje vás nebo naopak říká, že jste šílenci, svět je nebezpečný a měli byste zůstat doma?

Tomáš: Já si myslím, že nejsme žádní obdivuhodní cestovatelé, dneska totiž může cestovat každý. To je na této době super. Když jsem byl malý, tak si pamatuju, že letenky do USA stávaly 30-40 tisíc (a to měla koruna jinou hodnotu) no a dneska není problém sehnat letenky i za 8 tisíc a na to se ušetřit už dá i z normálního příjmu.

Vždy se nám tedy ozývají hlasy typu „tam bych nejel“, „dej si pozor na Elišku“ nebo „dávejte si pozor, tam každý krade a všechno je tam zkorumpovaný“, ale přijde mi, že čím méně se člověk kouká na zprávy v TV, tím méně ho napadají takové věci a spíše myslí na to pozitivní,  jako je krásná příroda, slunečné pláže nebo dobré jídlo.

Pořádáte přednášky z vašich cest pro veřejnost, kolik na ně obyvkle chodí lidí? A kde vás můžeme potkat příště?

Eliška: Přednášky pořádáme většinou poté, co se vrátíme z nějaké země, abychom ji přiblížili i ostatním, takže se můžete těšit na nějaké to povídání o Vietnamu v listopadu. Ještě před odjezdem do Vietnamu bychom chtěli uspořádat 2-3 přednášky z naší cesty po Panamě a Kostarice, kterou jsme uskutečnili v březnu tohoto roku.

Začali jsme přednáškou z Indie v Rakovnickém muzeu (cca 40 lidí) a díky velkému ohlasu jsme udělali další (nejvíce bylo 65 lidí v Městečku u Křivoklátu). Najednou se to nějak samo od sebe rozkřiklo (my jsme totiž oba hrozně neprůbojní) a dostali jsme nabídky,  jestli nechceme přijet do Žatce, Peruce nebo dokonce až do Mostu.

Na vašich stránkách http://www.redheaddreamer.com máte seznam snů a přání. Kolik se jich vám už splnilo?

Eliška:  Blog jsem vlastně zakládala před cestou do Střední Ameriky, kdy jsem si sepsala „seznam snů a přání“. Od té doby jsem si splnila například „navštívit Kostariku“ – s tím souvisí i další přání a to „zkusit se nebát pavouků“ – což jsem teda v pralese na pobřeží Kostariky zkusila. Další vysněnou zemí je pro nás Vietnam, kam letíme v září. S tím opět souvisí to, že už se začínám „učit základy vietamštiny“ a další výzvou je pro mě „řídit motorku ve Vietnamu“. Teď také šetřím na lepší foťák, abych mohla lépe zachytit momenty z našich cest.

Tím, pro mě teď nejdůležitějším snem a přáním, je „být průvodkyní po Filipínách“. Na jaře minulého roku jsme strávili na Filipínách  2 měsíce. Je to nádherná ostrovní země, ještě „nezkažená“ masovým turismem. Je zde nádherná příroda. Na jednom ostrově si můžete zašnorchlovat se žraloky obrovskými, vylézt na sopku a nebo si zaplavat pod vodopády.

Plánujeme také uspořádat společnou cestu s našimi čtenáři v květnu 2017. Pokud chcete zjistit více, neváhejte nám napsat!

rozhovor - Mladiinfo ČR

Sledovat nás můžete také na facebooku: https://www.facebook.com/redheaddreamer3