Na EVS v Thajsku: Karma je zdarma

Sára má za sebou dva měsíce v Thajsku, kam vyrazila v rámci EuroAsia Volunteering na Evropskou dobrovolnou službu. Thajsko bylo úplně jiné než si mladá paní učitelka malovala. Co Sáře Asie vzala a dala? Přečtěte si Sářin příběh.

Pokud sledujete Mladiinfo, možná jste narazili na projekt EuroAsia Assistance Volunteering Programme.

K tomuto projektu jsme se dostali jako partneři skrze Mladiinfo International, naši vlajkovou organizaci, a Mladiinfo Slovensko, jehož tým celý projekt vede. V rámci projektu jsme vysílali na podzim do Asie dvě slečny.

Sára je nadšená mladá paní učitelka, kterou jsme poslali do jižního Thajska učit angličtinu místní děti a omladinu. Pražská amazonka ošlehaná roky skautování a zlobivými prvňáčky. Dva měsíce strávila na thajském venkově a s jistotou můžeme říci, že její zážitek byl tak syrový, jak jen může zážitek bílého cizince mezi Thajci mimo turistické lokality, naleštěné hotely a katalogové pláže být. Jak dva měsíce v Asii dopadly? Co Sáře Thajsko přineslo a co jí naopak vzalo? Přečtěte si Sářin příběh.

Karma je zdarma

Moji spoludobrovolníci mě opustili a já čekala na hlavní silnici 4 hodiny na svojí domácí někde v jižním Thajsku. To jsem ještě neměla tušení, co tady v Thajsku znamená čas…. Totiž nic. Věděla jsem, že tahle část pro mě bude obzvlášť těžká.

Ráda zvládám hodně věcí najednou, ráda čas efektivně rozkládám a cejtim příval maximální energie ve chvílích, kdy toho na sobě mám tolik, že hrozí, že to konečně přestanu zvládat. Veděla jsem, že tahle část pro mě bude obzvlášť těžká. 

Věděla jsem to a stejně jsem dostala facepalm nekonečných rozměrů, když mě v 10:30 vyzvedávalo auto do jedné z mých místních prací místo ve smluvených 7:30. Kdyz mi dramaticky cukalo v oku a ruce se mi neovladatelně stavěly do karatistickýho postoje, řekla mi moje spolubydlící úplně skvěle osvobozující věc.

Autorka Sára Machová. Zdroj: karmajezdarma.tumblr.com

Řekla mi, že čas tady natolik neexistuje, že kdybych ve chvíli jejich příjezdu zrovna byla na trhu, sedli by si a s klidem na mě počkali, protože čas prostě nemá význam. Tady ne. Svíjela jsem se jak úhoř a snažila se jí vysvětlit, že takhle se na nikoho nemůžeš spolehnout a že v takovym světě nezvládnu fungovat. A ona mi na to odpověděla úžasnou parádou. Řekla, že nikdo neříká, že nesplní to, co slíbili. Oni přijedou a vezmou nás do práce. Bude to o tři hodiny později, s dětma už nic nestihneme, ale do práce přijedeme. Spolehnout se na to tedy dá.
Na čas ne, ten by tu totiž jenom odváděl pozornost od mnohem důležitějších věcí.

Toto byl kousek z mého blogu, který jsem se v jižním Thajsku rozhodla o svém zážitku z dobrovolničení sepisovat. Nejen, abych nemusela všem svým blízkým dokola psát to samé, tedy jak se mi daří v Hat Yai, kam jsem na dva měsíce odjela učit do vesnické školy, ale i proto, abych si srovnala, co mi celá zkušenost přináší.

Autorka Sára Machová. Zdroj: karmajezdarma.tumblr.com

Thajsko se naprosto vymykalo mým představám

Kupodivu, naprosté minimum z toho, co bych očekávala. Ale ne nadarmo se říká, že zásadní zážitky pro náš život nemusí být krásné, za to silné ano. V Thajsku to byl jeden za druhým. Ať už naprosté rozčarování z úrovně života lidí, v místě, kde jsem bydlela, pohled na ekologii nebo třeba stav tamního školství, které mě jako nadšenou učitelku zanechalo v naprostém šoku. Ačkoliv se nepovažuju za pražskou princeznu a dlouhé roky skautování bezpečně prověřily moje dovednosti pro přežití v nejrůznějších podmínkách, nácházela jsem se během tohoto podzimu hned několikrát v situaci, kdy jsem marně přemýšlela nejen nad tím, co dělám právě v Asii, ale i co mi má do života přinést tolik času stráveného v diskomfortu.

Kromě toho, že jsem si ověřila, že dokážu mnohem víc, než jsem od sebe kdy očekávala, teď už jsem si navíc i jistá, že jsem schopná se za sebe postavit i tisíce kilometrů od domova, kde je jsou společným průsečíkem na mnoha místech pouze slova YES a NO. Vím, že dokážu vyjít s lidmi naprosto rozdílné kultury, jejichž mentalita jen těžko může vnímat pro mě tolik zásadní témata odlišněji. Vím taky, že je naprosto v mých možnostech zabalit si batůžek a sama i se svojí blonďatou hlavou procestovat Malajsii, Singapur a Indonésii. Že dokážu navázat kontakt ve všech těhle zemích a že v nich zažiju nekonečné množství dobra nehledě na to odkud jsem, jaké je moje náboženské vyznání nebo rasa. Tohle všechno vím, protože jsem to díky dobrovolničení zažila.

Jste zvědaví na více ze Sářina dvouměsíčního dobrodružství? Zabruslete na její blog Karma je zdarma, kde si můžete přečíst další historky!

Zdroj: Text a fotografie Sára Machová

Autorka Sára Machová. Zdroj: karmajezdarma.tumblr.com