Přečtěte si článek Elišky Tanzerové lákající na nevšední tábor v Bílých Karpatech pořádaný pravidelně hnutím Brontosaurus. Během dvou týdnů si prý nejen skvěle odpočinete, ale také pomůžete přírodě.

Před dvěma lety jsem se rozmýšlela, co v létě podniknu. Začala jsem brouzdat na internetu a zaujala mě pozvánka na letní tábor ručního kosení bělokarpatských luk. Chráněná oblast Hutě v Bílých Karpatech je známá výskytem vzácných orchidejí a jiných druhů rostlin a zvířat. Již více jak 20 let se tam schází skupinka mladých a nadšených lidí, kteří mají zájem o ochranu přírody a pořádají tento dobrovolnický tábor pod záštitou Hnutí Brontosaurus. Právě ruční kosení přispívá k záchraně těchto vyhlášených druhů vstavačovitých rostlin.

Cestovala jsem z Plzně přes celou Českou republiku, abych se naučila něco nového a poznala zajímavé lidi. Autobus mě vyvezl klikatou silničkou až na konečnou. Přírodní rezervace Hutě se nachází na severozápadních svazích Vlčího vrchu. Tamější příroda je tak krásná, že se do ní určitě zamilujete. Okolí pokrývaly jen lesy a rozkvetlé louky. Je tam neskutečné ticho. Připadala jsem si, jako bych se ocitla na samém kraji světa.

Vstávali jsme za zpěvu prvních ranních ptáků, abychom pokosili co nejvíce, než slunce trávu vysuší. Kosou se totiž mokrá tráva seče lépe než suchá, s tou se člověk více nadře. První den ráno jsme se rozdělili do skupinek, kdy někdo zkušený učil 2-3 nováčky, jak se vlastně kosí. Na louce jsem se dozvěděla, že musím pokrčit kolena a kosou opisovat půlkruh před sebou. Ze začátku stačí nabrat úzký pruh trávy. Postupně, když už vám to trochu jde, zjistíte, že se dá kosti i docela lehce a že můžete nabírat větší trsy trávy. Kdokoli vám může radit, jak se to dělá, ale důležité je, si časem vypracovat svou vlastní techniku. Chce to čas a cvik jako cokoli jiného.

Když už stálo slunce vysoko, začali jsme seno sušit. Musí se několikrát otočit, pak se sváží na kupky a nakonec se rozveze místním hospodářům, kteří ho v zimě využijí pro své krávy a ovce. Po práci na louce jsme hráli ringo, badminton a večer jsme si povídali a zpívali za kytarových akordů u ohně.

Během těchto patnácti dnů jsme byli na výletě po okolí, vykoupali jsme se v rybníce a také nás navštívil botanik Michal Hájek, který nám pověděl něco o zdejší fauně a flóře a o tom, jak se zde rozšiřuje biologická diverzita. A pokud by se s pracemi přestalo, narušila by se rovnováha, která tu byla pracně vybudována a druhová pestrost by se vytratila.

Úžasné je, že se bydlí ve stanech. Jediný domek slouží jako kuchyně, kůlna jako úschovna nářadí, kos a hrábí. Vedle je stodola, kde se dá spát na seně. Myslím si, že pro každého, kdo tráví celé dny ve škole, v práci nebo kdekoli jinde na židli, je to ideální dovolená. Protože i když je to tábor pracovní, je to úplně jiná činnost, než jste zvyklí normálně. Navíc jste tam mimo civilizaci a odpočinete si od stresu.

Strávit 15 dní na kopaničářských svazích s kosou a hráběmi, to je očista od povinností a vašeho každodenního stereotypu. Žítková je kouzelné místo. Navíc jsem tam poznala spoustu báječných přátel, na které se tam každý rok těším a s některými se vídám i jindy než na Žítkové.

Pojďte strávit léto s námi na čerstvém vzduchu. Vždyť práce šlechtí a ta pro přírodu dvojnásobně, ne? Pokud vás tato akce zaujala, nebo víte o někom, kdo by rád jel, podívejte se na naše stránky www.brontosaurus.uh.cz.

unnamed