Jak si sbalit a na nic nezapomenout

Nedávno jsem někam (zase) jela a musela jsem se rychle zabalit. Jak si ale sbalit a na nic nezapomenout? Vzhledem k tomu, že jsem celé loňské léto – a že bylo dlouhé – strávila neustálým ježděním někam, aniž bych doma trávila déle jak tři dny v kuse, naučila jsem se celkem rychle a efektivně balit věci a filtrovat je na nutné a nepotřebné. Tento um, který je více než užitečný, jsem získala asi hlavně jeho neustálým procvičováním. 

Ale před tím? Ne, že bych nechala maminku, ať mi zabalí kufr na každý výlet, to vůbec. Ale balení byla moje nejneoblíbenější část výletů. Nevěděla jsem, jak na to. A právě tato myšlenka mě inspirovala k napsání dnešního článku – přestože nic nenahradí zkušenosti z praxe, přináším pár rad, které jste možná nevěděli, a mohly by vám pomoct v oněch hektických chvilkách.

Napište si seznam toho, co sbalit!

Moje první rada zní: napište si seznam. Možná vám tato technika přijde zdržující, možná vám připadá jak pro neschopné zelenáče. Je ale načase smazat předsudky. Napsání seznamu je skvělý první krok k tomu, abyste nic nezapomněli, vytřídili zbytečné věci nebo abyste si nic nezapomněli přivézt z výletu zpátky (ovšem za podmínky, že si seznam vezmete s sebou). Pokud si rádi organizujete svůj čas, máte vše pod kontrolou či jste zastánci ‚to do‘ listů, pak směle do toho. A jestliže jste někdo jako já – kdo si třeba rozvrh udělá ale nedodrží ho ani z poloviny – tak se nebojte, i vy takový seznam oceníte, aspoň než si umění sbalit se osvojíte.

Taška, kufr nebo batoh?

Není to možná tak poetická otázka jako ‚být či nebýt‘, může vám ale na cestách ušetřit spoustu starostí. Jdete na túru nebo stanovat? Pak s sebou rozhodně krosnu/batoh. Nosí se nejlépe, je to skladné a přizpůsobené pro pohyb.

Kdy si vzít tašku? Já osobně si ji beru, když jedu do známého prostředí, když vím, že s ní v ruce nebo přes jedno rameno nebudu muset dlouho chodit. Výhodná také je, když máte věci neforemné, nebo takové, které by se vám do plochého kufru nevešly. Tašku volím také tehdy, když si potřebuji rychle zabalit. Díky tomu, že je z měkkého materiálu, se přizpůsobí hromadám neúhledně poskládaného oblečení uvnitř.

No a co se týče kufru? S tím cestuji nejčastěji. Je pevný, takže se mohu bát o něco méně o svůj laptop v něm. Je na kolečkách, díky čemuž mne jeho váha nemusí moc obtěžovat. A je úsporný k místu třeba v kufru autobusu nebo auta.

Je třeba myslet na skládání

Přestože jsem v předchozím odstavci naznačila, že se při úprku neobtěžuji nad tímto bodem ani přemýšlet, musím trvat na jeho důležitosti. Místa v zavazadle není nikdy dost, říkejte si co chcete, není. Ať už se bavíme o cestě na delší dobu na druhý konec zeměkoule, nebo o třech dnech v Krkonoších, málo místa v zavazadle je neústupný soupeř za každých okolností.

Na skládání je důležité promyslet pořadí, v jakém budou věci vršeny na sebe. Pak také způsob skládání oblečení, který nebude plýtvat jediným centimetrem čtverečním.

A nakonec nezapomeňme si rozvrhnout, do jaké kapsy jakého zavazadla sbalit co – pokud jich máte víc. Zajistíte si tak to, že vespodu největšího zavazadla budete mít ty těžší věci, to zavazadlo půjde normálně zavřít, hygienu nebudete muset hledat jinde než na vrchu tašky a z příručního zavazadla na spolucestujícího nevykoukne pár sandálů nebo vaše spodní prádlo, které se jinam nevešlo.

Autorem tohoto článku je Eliška Daňková, která spolu s dalšími šikovnými studenty a pisateli tvoří tým MyImage.cz, web od mladých, pro mladé. Další rady, tipy a informace nejen k tématu irské kávy najdete na jejich webu MyImage.cz