DofE expedice – čtyři důležité věci, které jsem se naučila

Fotka účastníků Dofe expedice na Berounsku

Plním Cenu Vévody z Edinburghu (Duke of Edinburgh Award – Dofe). Její součástí jsou čtyři komponenty – dobrovolnictví, kreativita, sport a expedice. DofE expedice je několikadenní pochod s dalšími lidmi z tohoto programu. Během té doby musíme dodržovat 15 pravidel a splnit účel expedice. Během své první zkušenosti s jakýmkoliv putováním jsem se naučila několik věcí.

Věc první – co je vlastně cílem DofE expedice?

Cena Vévody z Edinburghu se snaží vést mladé lidi k iniciativě, akivitě a hlavně nastavování svých cílů. Pokud chcete vědět, jaké to je, plnit Dofe, podívejte se na tento rozhovor. Vlastně bych řekla, že vytváří “renesanční” lidi součastnosti. Nicméně jsem si neuvědomila, že cílem expedice není pouze jí zvládnout. Může to znít neuvěřitelně nebo naopak jako samozřejmost, ale cílem DofE expedice je objevit své silné a slabé stránky.

 

Věc druhá – žádný učený z nebe nespadl

Důležité je nebát se zkoušet nové věci. Já jsem nejdřív nechtěla mít na starosti nic, co jsem předtím nědělala (vaření na vařiči, plánování trasy). V průběhu expedice jsem ale zjistila, že toho umím více, než jsem si myslela. Vaření na vařiči není tak odlišné od toho normálního a několik jednodenních výšlapů jsem přeci jen už šla. Navíc, člověk nejde sám a od dalších účastníků se toho může hodně naučit. Zvlášť když po cestě mapujete kvalitu vody místních vodopádů.

Žádný učený z nebe nespadl. Projekty jako DofE jsou tu od toho, aby člověka něco naučily. Nicméně k tomu může dojít pouze tehdy, pokud my, účastníci, se učení nebojíme. Hlavní je nové věci zkoušet, i když se něco nepovede. Protože kde jinde bychom se mohli něčemu přiučit, když ne na seberozvojových akcích?

Fotka dvou účastnic expedice sedících u oběda v trávě
Archiv Hanky

Věc třetí – hlavně nepodcenit přípravu, expedice ji vyžaduje

Expedice je super, ale pokud se na ni člověk pořádně připraví, je ještě lepší. Běžně předchází DofE expedici její “cvičná” verze – je kratší a nemá tak přísná pravidla. Lze si na ní vyzkoušet, co je třeba na expedici dělat, co si mají účastníci sbalit s sebou atd. Ta byla pro nás bohužel kvůli koronaviru zrušená. Výsledkem toho byly nejasnosti o tom, jak bude expedice probíhat a co si na ní určitě (ne)brát. Jak se ukázalo, lehčí batoh je lepší než těžší, vybrat si správně místo na přespání je důležité a studánky mohou být během léta vyschlé. Takové a další věci zjistíte i z menší rešerše na internetu – vřele doporučuji.

Věc čtvrtá – i těžší situace si lze opravdu užít

Jeden velmi pozitivní poznatek nakonec. Všechno nemusí jít podle plánu a nemusí to být zrovna nejjednodušší zkušenost, aby si člověk akci užil. Moje Dofe expedice nebyla ultra těžká, nedělali jsme nic šíleného. Ale ty čtyři dny mi daly zabrat, pochod asi 15 kilometrů každý den s 15 kilovým batohem je pro mě výzva. Ale i v obtížnosti je kouzlo.