Co vás může překvapit v Norsku?
Norsko je bezpochyby nejen zemí velice krásnou, ale také velmi vyspělou na úrovni ekonomické i právní. Přesto se najde spousta věcí, které jdou proti ideji jedné z nejvyspělejších zemí.
Norská auta vs. norské předpisy
Pokud žijete v zemi, kde minimální měsíční mzda je vyšší, než česká průměrná mzda, určitě byste si chtěli pořídit skvělá auta. Tak to taky je, po ulicích se v Norsku “prohání” samé Mercedesy, BMW, Audi, ale i Mustangy, Corvetty a dokonce se štěstím párkrát do týdne potkáte i Ferrari. A za celý svůj život jsem neviděl tolik Tesel, jako v Norsku za jediný den.
V Německu by nákup superaut dával smysl, jelikož se s nimi můžete pořádně vyřádit alespoň na dálnici, ale koupit si superauto do Norska?! Šílený nápad.
V Norsku se totiž všechny rychlostní limity nacházejí pod hodnotami, na které jsme v Česku zvyklí. V obcích je maximální povolená rychlost 40, místy 60 km/h. Mimo obec je pak stanovena na 60 – 80 km/h. A jestli čekáte, že se v nadupaném autě pořádně projedete alespoň na dálnici, musím vás zklamat. Na dálnici se totiž smí jezdit jen 100 – 110 km/h. Samozřejmě, že předpisy dodržovat nemusíte, ale na hodnotě, která je maximální u českých pokut, ty norské teprve začínají. Kamarádka jela o patnáct kilometrů nad limitem a její peněženka se odlehčila o 21000. To vám kacířské nápady na překračování rychlosti vyžene z hlavy.
Recyklování a zálohy na všechno vs. obrovské plýtvání
Dávat zálohy na lahve od piva je nepochybně velice dobrý nápad, speciálně v Česku, kde lidé spotřebují víc zlatavého moku než vody, ale je to jen začátek. V Norsku se záloha ve výši 1 NOK (2,7 Kč) dává na plechovky, 2 NOK (5,4 Kč) na malé PET lahve a celé 3 NOK (8,1 Kč) na velké PET lahve. Tato země totiž dávno ví, že plast je past a neměli bychom jej produkovat tak moc. U nás v Česku by tento koncept nepochybně fungoval skvěle a lahve by se do jedné vracely, abychom nepřišli o peníze, ale v Norsku se to až tak neřeší, nemají potřebu počítat peníze.
Oproti velice dobře fungující recyklační politice stojí prapodivné zastaralé zákony ohledně potravin vyhazovaným ze supermarketů. V porovnání s Francií, kde funguje zákon, dle nějž se všechny vyhozené potraviny musejí darovat charitativním organizacím na přerozdělení, v Norsku zákon přímo zakazuje jakkoli dále manipulovat s odpadem. V praxi to tedy znamená, že na popelnicích bývají zámky, aby odradily příležitostné lovce prošlých-však-jedlých potravin. Norové jsou také zcela posedlí penězi a radši by to jídlo spálili, než aby jim ušel zisk a někdo se mohl najíst zadarmo. Na druhou stranu už se projednává zákon, aby se do roku 2030 plýtvání potravin snížilo až o 50 %. Uvidíme.
Dalším příkladem neuvěřitelného plýtvání je fungování organizace Norge Gir, pro kterou momentálně pracuji. Ta se zabývá sběrem vyřazeného oblečení ze svých kontejnerů. Pro mě to tedy znamená, že jezdím s dodávkou po Norsku a sbírám oblečení, které se pak posílá do jiných zemí do second handů. Je až neuvěřitelné, že měsíčně nasbíráme přes sto tun vyhozeného (a ve většině případů značkového) oblečení. A záměrně jsem ani jednou nepoužil slovo staré oblečení, jelikož mnohé kousky, které najdeme, mají dokonce stále cenovku.
Těžba ropy vs. cena benzínu
Norsko je největším těžařem ropy v celé Evropě. Oproti Americe, kde je cena místního benzínu hluboce pod průměrem (18,6 Kč za litr) či Spojených Arabských Emirátech, kde je dokonce za 14 Kč za litr, to však v Norsku funguje naprosto opačně. Cena jediného litru benzínu se každý den drasticky proměňuje (dokonce během tankování vám může cena poskočit až o 2 NOK), za levný benzín se však považuje ten s cenovkou pod 14 NOK (38,1 Kč), některé dny však cena vyšplhá i přes 17 NOK (46,3 Kč)!
Má to však i svůj důvod – a tím je snaha snížit zastoupení aut se spalovacími motory. To je také důvodem, proč se na ulicích dá narazit na tolik Tesel a dalších elektrických či hybridních aut. Z nákupu elektroauta nemusí platit daň, nemusejí vůbec platit za benzín, na dálnicích mají společně s autobusy a taxíky vlastní pruh a na parkovištích speciální parkovací místa. A to se vyplatí!
Byli jste v Norsku? A souhlasíte s námi? Nebo by jste do seznamu ještě něco připsali? Dejte nám vědět do komentářů nebo nám napište e-mail na redakce@mladiinfo.cz.
