6 věcí, které jsem udělal jinak a stal se digitálním nomádem

Martinovi Rosulkovi je 27 let a cestuje na plný úvazek a zároveň si u toho vydělává. Jak se mu to povedlo a stal se tzv. digitálním nomádem?

Věřím, že cest k životnímu stylu nezávislém na jedné lokaci vede hodně. V tomto článku sdílím vlastní cestu, kterou jsem si otevřel dveře k digitálnímu nomádství. Nezískal jsem, ale doslova si vytvořil vlastní práci. Dělal jsem věci jinak a cítím, že nejen myšlenky, ale především činnosti jsou tím, co mi umožnilo prožívat dnes dny, kdy cestuji po světě a přitom pracuji.

Ti, kteří mají blízko k internetu, nechť se inspirují. Pro ostatní mám dobrou zprávu, protože digitální nomádi mají dnes nejrůznější povolání a nemusíte být programátor ani marketér, a přesto si můžete otevřít ty své vlastní dveře k nomádství.

Buďte kreativní, fantazírujte, inspirujete se na webu Digitální nomádství, kde pravidelně bloguji, nebo mi rovnou napište.

První myšlenky – máme je všichni
Znáte to, byl jsem mladý, na střední škole, lákaly mě nové technologie a internet vůbec. Cítil jsem příležitost, že tohle je pole působnosti, které je mi mnohem bližší než ten starý svět. Četl jsem Kiyosakiho Chudý a Bohatý táta, měl návaly neuvěřitelných nápadů, které dokáží změnit svět a samo sebou vydělat miliony. Ideálně jako pasivní příjem.

Miloval jsem historii a žasl nad egyptskými, jihoamerickými i čínskými pyramidami. Díval jsem se na futuristické filmy, sci-fi seriály a brouzdal jsem na stránkách NASA.

A pak to přišlo. Pustil jsem se do akce.

Rozjeli jsme s kamarádem brainstorming a chytali se aktuálních trendů.

Vzniklo šílené množství projektů jako E-agent (vyhledávač a poradenství), Přilož si (elektronické aukce), DovezTo (dovoz elektroniky z USA), Online hry a mohl bych pokračovat.

Většina začínajících podnikatelů má možná také spousta nápadů, ale jejich problém je, že stále jen přemýšlí, vymýšlí a málo realizují. Nezakousnou se a nemakají. Přestože to tehdy málokdo viděl, už tady jsme se začali odlišovat.

Žádný z těchto projektů samozřejmě nepřežil do dnešního dne. Některé se zhroutily po několika týdnech, jiné vydržely půl roku. Tady však vidím první odlišnost a současně klíč k úspěchu.

Realizace akce je tím magickým proutkem, který vám přinese úspěch. Rád bych více popovídal o tom, co cítím, že jsem udělal jinak než ostatní. A díky čemu mohu dnes cestovat a pracovat na dálku.

Kam cestují digitální nomádi. Foto: Martin Rosulek.

Co jsem udělal jinak?

1) Studoval jsem práva, ale odmítl být právník
V žádném případě není nutné hledat práci podle toho, co jsme studovali na škole. Představa, že se v 15 letech rozhodnu, čím budu “jako velkej”, je směšná, ale hlavně naprosto nefunkční. Školský systém čeká obrovská (r)evoluce. Mnozí z nás, kteří studovali obor a nyní pracují v jiném odvětví, jsou dokonce lepší než ti, kteří strávili pět let magisterského studia v oboru.

A to je i můj případ.

Ztratil jsem studiem práv pět let? Vůbec ne! Díky studiím jsem se dokázal stát mostem mezi advokátní kanceláří a “prostým člověkem”, který nerozumí právu. Právo mi navíc pomáhá v mé podnikatelské činnosti. Mnohem lépe jsem schopen vymýšlet a řídit byznys projekty.

Vzpomínám, jak na jeden můj kurz o cestování přišla holčina, která by chtěla strašně moc cestovat. Ale když ona má doma psa. V Čechách ho nechat nechce a s sebou si ho brát je přece těžký. A ještě k tomu si najít práci se psem? To je prekérka, co s tím?

Doporučil jsem jí, ať ze své nevýhody udělá konkurenční výhodu. Bylo by skvělé třeba jen psát o tom, jak cestuje ten pes. Vykašlat se na to, že “já” jsem ta hlavní postava. Hlavní postavou je pes! A že není dost inspirace? Vygooglete si blogery, kteří cestují se psem, najdete zde stovky chytrých rad a doporučení. Limity existují jenom v našich hlavách.

Klíčem k úspěchu je vytvořit výhodu z toho, co jsme dříve považovali za nevýhodu. Každá nevýhoda v sobě skrývá potenciál.

2) Spolužáci rozdávali životopisy, já jsem nabízel advokátům spolupráci
Jednou za rok byla u nás na fakultě akce, kde se shromáždily přední advokátní kanceláře a my jako studenti právnické fakulty jsme měli možnost se prezentovat a nechat jim tam svůj životopis. Já jsem ale namísto životopisu měl A4 s body spolupráce a představoval jsem jim fungující webovou stránku právní poradny online. Lanařil jsem je prostě ke spolupráci.

Netoužil jsem mít červený diplom. Namísto extra studia jsem tvořil magazín o právu a portál, kde si čtenář může přečíst nejen články a doporučené postupy, ale také se zeptat advokáta. Tyto otázky a odpovědi byly zpoplatněné.

Moje zkušenost je, že se musíte prostě jen zeptat. Autor v Kanadě. Foto: Martin Rosulek.

Provizní spolupráci jsem se naučil na affiliate systémech, které běžně nabízí zprostředkovatelskou provizi. Už na střední jsem totiž založil první affiliate web. Je to mnohem snazší než budovat celý e-shop a s minimálními náklady lze otestovat sílu trhu, poptávky, atd. Affiliate je super, individuální spolupráce mě však lákají více. Vždy jsem cítil, že mohou otevřít větší příležitosti.

3) Nezůstal jsem u emailů, já jsem otevíral dveře
S mým projektem právní poradny online jsem potřeboval získat advokáta, možná dokonce několik advokátů. Zaslat jim e-mail vygooglený z internetu znělo dost rizikově – je to totiž nevyžádaná pošta, tzv. spam. Porušuju právo a ještě k tomu na adresu právníka.

Zakazuje však právo zvonit na zvonek?

Ne! A to je příležitost.

Podomní prodej u advokátů skutečně fungoval lépe než studené emaily. Kdo ze studentů viděl navíc neznámého advokáta na první dobrou v županu s omluvou, že čekal pošťačku? 🙂

Ať už hledáte práci, posíláte životopisy nebo e-mailujete o spolupráci, nezůstávejte u elektronické pošty ani u telefonů. Otevírejte dveře, a to doslova!

Kdo klepe, tomu bude otevřeno. Mějte navíc odvahu zaklepat a rovnou vzít za kliku.

4) Domlouvám spolupráci s nejlepšími
O tom by se dalo psát hodně, ale pojďme si teď představit jen komunikaci a domlouvání spolupráce. Slýchávám argumenty, jak je živnostník “malej” a že musí člověk založit s.r.o., aby ho brali vážně. To je hloupost a jeden z dnešních mýtů. Tvrdí to ti, kteří to nezkusili.

Moje zkušenost je, že se musíte prostě jen zeptat. Protože většinu projektů začínám jako nízkonákladové podnikatelské projekty, sílu peněz (např. v inzerci) musím nahradit něčím jiným. Partnerům dávám jinou přidanou hodnotu. Takto jsem vyjednal zajímavé spolupráce s internetovými agenturami či podnikatelskými magazíny.

Pro rozjíždějící se projekt Jak do Kanady jsem vyjednal individuální spolupráci s pojišťovnami, Skypickerem a jsme v kontaktu s největšími českými agenturami zaměřenými na Kanadu. Nelze samozřejmě mluvit o všem veřejně, nicméně pokud budete domlouvat spolupráce, věřte, že peníze nejsou všechno a ani nepotřebujete být mamutí firma se zázemím, abyste se stali zajímavými.

Jedna z nejlepších zásad pro podnikatele zní: Nečekejte na dovolení. Udělejte to a pokud to bude špatně, omluvte se.

martinrosulek
Makal jsem, prostě jsem pracoval jak bejk. Foto: Martin Rosulek.

5) Makal jsem, prostě jsem pracoval jak bejk
Pokud dnes vyprávím někomu o projektu právních služeb online, slýchávám, jak jsem si skvěle vybral, že je to super oblast, jak to perfektně pasuje k mému oboru, atd.

Tenhle projekt se ale nenarodil ze dne na den.

Málokdo si dokáže představit, že moje první realizace byla před šesti roky. Málokdo by si řekl, že jsem čtyři roky hledal funkční model, který by na českém trhu fungoval. Proinvestoval vlastní prostředky za dovolenou na výplatu programátorovi, abych potom spuštěný projekt musel po pěti měsících zastavit kvůli zdviženému prstu pro potenciální porušování právních předpisů. Že jsme pracovali jako mourovatý, když přišla novela zákonů, a to i na Silvestra.

Byla to strastiplná cesta a vlastně stále je. Normální člověk koukne na web, spojí si, že jsem studoval práva a teď marketuji právní služby online a myslí si, že jsem prostě šťastlivec.

6) Mám hodně nápadů. Rozhodnu se a jen nějaké realizuji.
Nemám jeden projekt, který by mě živil. Mám X projektů, pro některé pracuji jako freelancer (na volné noze) a některé jsou moje vlastní. Pracovat na různých projektech mě baví a dává mi sílu. Věřím v “multipotencialismus” (doporučuji článek Multipotenciální jedinci boří status quo, jste jedním z nich?) a více různorodých projektů je tak pro mě nezbytností.

Jasně, že mě baví rozjíždět nové a nové projekty. Je to umocněno tím, že mám touhu objevovat nové. Sleduji trendy a každý týden mám nový “revoluční nápad”. Není možné ale všechno realizovat.

Musel jsem si proto vybrat!

Začínající podnikatelé ale mají neuvěřitelný problém rozhodnout se s konečnou platností. Mají spoustu “skvělých napádů”, ale aby se rozhodli pro jeden z nich a na něm začali pracovat (dlouhodobě), to se bohužel stává v malém procentu případů. Seth Godin (doporučuji jeho podcasty) říká, že nejde o to, vybrat si ten nejlepší projekt a podnikatelský plán. Ale jde o to, jeden si prostě vybrat a začít se mu soustavně věnovat.

A tímto se dostáváme zpět k řečenému na úplném začátku. Myšlenky máme všichni, stejně jako nápady. Přestože se domníváte, že máte skvělý nápad, nezapomínejte na to, že tím magickým proutkem, který umožní projektu stát se úspěšným, je realizace. Přijmout odpovědnost, zakousnout se a makat.

Thajsko riding bathing elephants
Dělal jsem věci jinak, což mi umožnilo prožívat dnes dny, kdy cestuji po světě a přitom pracuji. Foto: Martin Rosulek.

Martinovi Rosulkovi je 27 let a již od roku 2010 intenzivně cestuje. Cestování a podnikání spojil v experimentálním životním stylu digitálních nomádů na začátku roku 2014. Cestuje baťůžkářským stylem, je na volné noze. Buduje online projekty, transformuje ideje a nápady v reálný byznys a poskytuji konzultace.