Jak se ztratit v Londýně aneb zážitky z Evropské dobrovolné služby

Evropská dobrovolná služba je skvělá příležitost jak poznat krásy cizích zemí. Rok s tímto programem zažívá i Martin, jehož zážitky vám nyní přinášíme.

Evropská dobrovolná služba (EVS) je program pro mladé lidi ve věku od 18 do 30 let, která umožňuje zapojit se do dobrovolnických projektů napříč Evropskou unií a dalšími partnerskými zeměmi.

Ilustrační fotografie. Autor: geralt. CCo Creative Domain. Zdroj: pixabay.com

Program se koná v délce od dvou do dvanácti měsíců a je to skvělá příležitost prozkoumat krásy dané země, poznat život tamějších obyvatel, rozšířit si obzory a také pomáhat tam, kde je třeba.

Můžete např. pracovat s mládeží, pomáhat s organizací festivalu anebo pomáhat v Ekologicko – křesťanské komunitě jako Martin, který si vybral za místo svého pobytu Anglii.

Mimo výpomoci v místní komunitě má Martin čas poznávat zajímavosti Britských ostrovů. Jeho zážitky z Londýna si můžete přečíst v následujících odstavcích:

Jak se ztratit v Londýně I

Začátkem září jsem byl na několikadenním školení okolo European Voluntary Service v anglickém Birminghamu. Dozvěděl jsem se hodně o tom, jak to tu ve Velké Británii chodí, jak levně nakupovat, a dělal jsem také dotazníkové šetření s kolegyní z Německa o tom, “co si lidé z Anglie myslí o kultuře, hudbě, alkoholu, zábavě a lidech ze severního Skotska“ – všichni respondenti si Skotsko pochvalovali, hlavně co se týče tradic, alkoholu a jejich skotské „Nessie“; tři lidé sever už navštívili a zbytek se tam teprve chystá.

Londýnské metro. Zdroj: blog Martina Nepevného

Z krásného Birminghamu jsem se vracel s mými kolegy Řekem a Italkou přes Londýn zpátky do Bradwelu on Sea v oblasti Essexu. Avšak oni pokračovali v cestě dál a já zůstal v Londýně do druhého dne, abych poznal hlavní město VB. A proto mnohokrát děkuji mému starému známému kamarádovi z letadla do VB, Čechovi Marianovi, za to, že mě nechal u sebe na bytě přespat a že jsme si užili úžasný večer ve společnosti několika dalších Čechů zde v Londýně.

8. září – den mého prvního anglického pobytu

Za prvních ranních přesunů po bytě, kde mladý cestovatel přespával do nového slunečného dne, se ozvaly kročeje, které jej probudily. Na jeho zrcátku se objevilo půl páté ráno nultého poledníku.  Mladý cestovatel poděkoval svému společníkovi z letadla Marianovi za nocleh a odešel do nově přicházejícího dne plného teplých slunečních paprsků. Bohužel sotva co překročil práh bytu, probouzející se slunce zaslepily černé mraky, ze kterých se spustil těžký déšť, jenž zaplnil celý nadcházející okamžik i den. Vlakem se poutník dostal do centra Londýna na Liverpool Street, kde započalo jeho nové dobrodružství. Měl v plánu jít pěšky přes známou obchodní ulici Oxford Street k londýnskému Big Benu a poté, pokud by zbyl čas před odjezdem, navštívit jiné známé památky. Bohužel osud načrtl mladému cestovatelovi jiné plány.

Poté, co si cestovatel stáhnul do zrcátka příslušnou kouzelnou formuli ukazatele cesty, mu bylo zázrakem řečeno, že za hodinu a půl chůze bude u Big Benu. Bohužel kouzelná formule ukazatele cesty se ukázala od samého začátku poutníkova tripu velice chybná, posílala jej mnoha různými směry, vypínala se, nakonec i hustý déšť přerušoval cestovatelův dotyk se zrcátkem. Cestovatel prošel mnoha směry a ptal se mnoha lidí, kteří hlásili, že jsou cizinci a neví, kde co je.

Nástupiště 9¾ na nádraží King’s Cross. Zdroj: blog Martina Nepevného

A v okamžiku bezmoci narazil mladý cestovatel na velkou ceduli s názvem King’s Cross –  jedna míle. Přehodnotil své plány a vydal se k vlakovému nádraží, kde se točily slavné scény o Harry Potterovi. Z posledních sil došel mladý cestovatel na slavné nádraží, kde s úžasem pozoroval slavné nástupiště devět a tři čtvrtě. Nedalo mu to – musel zavítat do tamního obchodu s kouzelnickými předměty, od triček, neviditelných plášťů, kouzelných hůlek, létajících košťat, až po magické hrnky, sovy a živé plakáty. Zde si zakoupil samopíšící pero s logem Griffindoru (Nebervíru), které jej bude napříště následovat při psaní jeho životních řádků.  Odtud se za těžkého deště a burácivých hromů dostal na známou obchodní ulici Oxford Street, kde mu po krátkém chození zrcátko oznámilo, že je čas na návrat zpátky do jeho nové domoviny. Proto poutník za rychlého větru cestoval metrem středem anglického podzemí zpátky na Liverpool Street, odkud se navrátil do Bradwell on Sea ve chvílích hlubokého spánku.

Zaujalo vás Martinovo dobrodružství?

Martin píše blog, kde najdete nejen další zážitky z Velké Británie, ale i poznatky z dalších zemí, které Martin navštívil.

Zdroj: blog Martina Nepevného

 

Autor: KristynaD

Mimo sepisování všeho možného se věnuji především spánku, jídlu a čtení knih. V tomto trojboji dosahuji velkých úspěchů, podařilo se mi prospat čtrnáct hodin v kuse, sníst devět knedlíků (pak jsem se nemohla hýbat) a přečíst znovu celého Harryho Pottera(celou sérii mám moc ráda). Také ráda zpívám, ale jen, když mě nikdo neslyší. A když se zrovna nevěnuji těmto aktivitám, ráda zajdu na zajímavou přednášku či besedu