Rok v Chorvatsku na EVS – díl druhý

V druhém díle EVS série „Rok v Chorvatsku na EVS“ se s námi Petr podělí o dojmech z bydlení, náplně jeho práce EVS dobrovolníka nebo o tom, jak zvládal kulturní šok.

Chorvatsko je nádherná země. Hned druhý týden jsme jeli na popříjezdové školení. O českém školení jsem se zmínil v předchozí kapitole a lišilo se tím, že tohle v Chorvatsku trvalo týden a připravili nás spíše na práci, kterou můžeme vykonávat. Dbají tak na týmovou spolupráci a tvorbu projektů. Získali jsme množství drahocenných kontaktů na ostatní dobrovolníky. Projekt našeho týmu na tomto školení bylo vytvoření videa pro ostatní budoucí dobrovolníky. Byla to náročná jednodenní práce a na výsledek se můžete podívat zde.

Byl zrovna listopad, když probíhal třetí měsíc projektu. Myslím si, že vše, co prožijeme nás může nějakým způsobem posílit. Brtonigla – Verteneglio je celé jméno vesnice ve které bydlíme. Je dosti malá, takže zabavit se je tu občas výzva, a to obzvlášť přes chladné měsíce. Když už mluvíme o tom chladu, tak my 4 dobrovolníci, kteří tu jsme, jsme také zvědaví na zimní měsíce. Náš baráček je poměrně starší a já bych ho nazval domem před rekonstrukcí.

Bydlení

Nemá ústřední topení, ale před měsícem nám nainstalovali panely do jednotlivých pokojů. Naneštěstí to má vedlejší efekt, a to v podobě příkonu elektřiny do domu. Jsme limitovaní cca 7,4 Kwh. Pro představu běžný dům v ČR má od 14 Kwh a více. Navíc kabeláž je také starší a většina věcí je napojena na jeden elektrický obvod. Závěr je takový, že se pojistky snadno přetíží, pokud použijeme moc spotřebičů najednou. Žijeme ale v relativní pohodě.

Společné vaření

Většinou vaříme já a Domenico z Itálie. Holky se do toho od začátku moc nehrnuly. Za tu dobu tady jsem si zlepšil své kulinářské dovednosti a jíme tu občas jak králové a královny. Aspoň tedy lasagne jsou pro mě královským jídlem. Občas je těžké zkorigovat chutě všech tak, abychom mohli uvařit jedno jídlo pro všechny, ale v naprosté většině případů se to povede. Společné vaření je nutné, pokud chcete ušetřit. Peníze, které měsíčně dostanete, rozhodně nestačí na každodenní stravování v restauracích.

Takovéto šetření se netýká pouze jídla, ale obecně všeho, co je společné, a tak občas vznikají menší konflikty mezi námi dobrovolníky. Je to ale normální a je důležité, aby ty veselé společné chvíle převažovali nad negativními. První 2 měsíce nám tu Domenico (italský dobrovolník) i chyběl, protože dobrovolnice, která měla přijet místo něj to odřekla.

Kulturní šok

Po těchto prožitcích jsem si tedy prošel kulturním šokem hned na začátku, kdy mi vše, včetně mé přítelkyně v ČR, chybělo. Od té doby se vše vrátilo do normálu a snažím se z projektu vytěžit maximum, co se kariéry ale i zážitků týče. Například mají tu jednu takovou věc jménem Ajvar, je to v podstatě sklenice plná pasty z paprik, rajčat a další zeleniny, ale je to snad to nejlepší co jsem kdy jedl, tedy alespoň skoro. Můžete to dát na topinku, na chleba, za studena, za tepla, na těstoviny. Je to prostě takový univerzální mazivo.

Pracujeme na sobě

Práce v Evropské dobrovolné službě se může lišit projekt od projektu ale i člověk od člověka v jednom a tom samém projektu. Má osoba je spíše kancelářskou myší, zatímco zbylí dobrovolníci spíše pomáhají v různých organizacích. Ana (Makedonie) a Susanne (Německo) pracují 3-4 dny z týdne v centru inkluze v Buje. Pracují tam tak převážně s mentálně postiženými a pomáhají s denními úkoly. Domenico (Itálie) pomáhá zatím ve školce. Já hlavně sepisuji podklady pro projekty, sem tam nějaké články, prezentace, design, a podobně.

Zároveň se snažíme svým způsobem promovat projekty Erasmu. Navštěvujeme školy a přednášíme o našich projektech. Pořádáme kulturní večery anebo také pořádáme školení zdarma pro místní obyvatele. Každou měrou se snažíme přispět našimi činnostmi okolí a stejně tak se zdokonalujeme v tom co děláme.

Istria (náš region) je italsko-chorvatský region, a tak se zde věnujeme spíše italštině. Já osobně se ve svým volnu věnuji i editování fotek, stříhání videí a programování. Na internetu lze nalézt i kvalitní kurzy zdarma, jako například od Googlu, které vám pomohou se studiem v IT v mnoha ohledech. Nerad dělám reklamu, ale je to skutečně tak.

Naše EVS je spíše o tom hledat si aktivity a být aktivní sám od sebe. Opět není to vždy pravidlem. I to vám ale může stačit k tomu abyste se přetížili, takže měli byste si dát pozor kolik si toho vlastně na svá ramena vezmete. Jinak Chorvati umějí být velmi aktivní co se akcí týče, a to nejen pro turisty, ale celkově pro obyvatele stálé i dočasné.

Během našeho pobytu v Orahovicích, což je město, kde jsme měli předodjezdové školení, jsme dělali analýzu lokálních aktivit. Nejen, že se tam opravdu každý týden něco děje, ale je tam spolek dobrovolníků PAUK (v překladu „pavouk“) který pomáhá s organizováním, nebo dělá vlastní akce. Pomohl například uspořádat filmový večer dobrovolníkům z našeho tréningu. Obecně jsme všichni byli překvapeni z jejich množství aktivit.

Sběr vína a oliv

Co se pomoci místním obyvatelům týče, už jsme se dostali i ke sběru vína a oliv. Většinou to bylo odměňováno dobrým pivem, vínem a jídlem a tuto výplatu v naturáliích jsme si užili dostatečně. Je to i činnost ke které běžně člověk v ČR nepřičuchne, takže mě to rozhodně bavilo a opět jsem se něco nového dozvěděl. Jedna ze zajímavostí například je, že na litr olivového oleje potřebujete cca 11 kilo oliv. Tedy alespoň mě to přijde dostatečně zajímavé.

Autor článku: Petr Svoboda