„Dejte tomu šanci,“ říká Markéta o dobrovolnictví se seniory

Pokud žijete v domnění, že v domově pro seniory žádného studenta nepotkáte, středoškolačka Markéta vás svým příběhem uvede z omylu. Seniory chodí navštěvovat už přes dva roky, během kterých se ze spontánního rozhodnutí stala zaběhlá součást jejího života. Zodpoví vám nejčastější dotazy a přidá i pár osobních postřehů, které vám pomohou se v možnostech práce se seniory rychle zorientovat.

Co tě k dobrovolnictví přivedlo a proč ses rozhodla docházet zrovna za seniory?

Bylo to hodně spontánní rozhodnutí. V blízkosti jednoho domova pro seniory bydlím, a zčásti i díky tomu mě napadlo to zkusit. Říkala jsem si, že by to mohla být skvělá zkušenost. Jednoho dne jsem tam zašla a zeptala se, jestli shání dobrovolníky. Odpověděli, že ano a od té doby u nich vypomáhám.

Kolik času tomu věnuješ? Chodíš tam pravidelně, nebo nárazově?

Kvůli škole a kroužkům spíše nárazově. V domově pro seniory, kam docházím, nemusí dobrovolník splňovat žádná časová kritéria. Můžete třeba pár měsíců nechodit, a potom docházet každý den. Vždy záleží na vás a vašich časových možnostech.

Vybíráš si klienty sama?

Vaši koordinátoři se obvykle snaží vybrat seniory, kteří by vaši společnost potřebovali nejvíce. Obvykle jde o klienty, za kterými zřídka někdo z jejich rodiny či přátel přijde, nebo žádnou rodinu už ani nemají.

Jak takové dobrovolnictví probíhá?

Existuje spousta možností, jak se může dobrovolník zapojit. Své nápady předložíte danému klientovi a společně se domluvíte, jakou formou spolu budete trávit čas. Můžete si třeba jenom povídat, nebo se dohodnete na něčem konkrétnějším, např. výuce angličtiny, pokud senior bude s vaším návrhem souhlasit. Fantazii se meze nekladou. Můžete babičku nebo dědečka naučit základní práci s počítačem, projít se s nimi venku, doprovodit je na různé akce nebo do obchodu, předčítat jim atd.

Jaký by měl dobrovolník být?

S dobrovolnictvím můžete začít v jakémkoliv věku. Musíte být komunikativní, otevření novým věcem, ochotní trpělivě naslouchat a akceptovat i odlišné pohledy na svět, než jsou vaše vlastní. Neměla by vám chybět určitá emocionální vyzrálost a chuť na sobě pracovat. Jedná se o práci bez nároku na finanční odměnu, nesmíte se snažit na seniorech jakkoli profitovat, vnucovat jim své názory nebo je nutit do čehokoliv, co se jim nechce dělat.

Co by měl člověk o dobrovolnictví se seniory vědět, než se rozhodne se přihlásit?

Doporučila bych dopředu si prohlédnout webové stránky daného domova pro seniory, seznámit se s kodexem dobrovolníka a pravidly konkrétního domova. Také je dobré si ujasnit, jaký druh práce se seniory by vás bavil nejvíce a kolik byste na dobrovolnictví měli času.

Archiv Markéty

Pomáhala jsi i na akcích mimo budovu domova?

Ano, spolu s dalšími dobrovolníky a pracovníky domova pravidelně vyjíždíme např. do pražské Dendrologické zahrady či do Průhonického parku. Domov také pořádá pro své klienty různé akce jako je sportovní den nebo oslavy narozenin seniorů.

Při podobných akcích je pomoc dobrovolníků přímo zásadní. Obvykle platí pravidlo, že 1 senior = 1 dobrovolník. Čím více dobrovolníků se zapojí, tím více seniorů se může daného výletu zúčastnit. Klienti už většinou nejsou schopni ujít delší vzdálenosti samostatně a bez vaší pomoci se neobejdou.

Co tě na tvé práci baví nejvíce?

Velmi ráda si povídám se seniory o jejich zkušenostech, životních příbězích a vzpomínkách na dobu, ve které vyrůstali. Seniorům zpočátku chvíli trvá, než se otevřou neznámému člověku. Když si ale na vaši přítomnost zvyknou, často se dozvíte věci, co vás překvapí a které byste v učebnicích dějepisu jen těžko dohledali.

V čem tebe osobně dobrovolnictví posunulo?

Hlavně v komunikaci s lidmi a schopnosti najít kompromisy. Dobrovolnictví mi taky pomohlo uvědomit si, že některé věci v životě prostě neovlivním a tyto zkušenosti mi dodaly trochu potřebného klidu a nadhledu. V domově, ve kterém pracuji, probíhají tzv. supervize s přítomností psychologa, který dobrovolníkům pomáhá vyrovnat se s některými náročnějšími aspekty této práce – např. se smrtí některého z klientů domova.

Chtěla bys s touto prací pokračovat i v budoucnu?

Ano, určitě bych v tom chtěla pokračovat i nadále. Nedávno jsem založila svůj projekt s názvem: Pomáhejme s Maky, který se zaměřuje právě na zvýšení povědomí veřejnosti o možnostech dobrovolnictví v domovech pro seniory. Také se plánuji od září zapojit do projektu Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu.

Co bys poradila lidem, kteří se chtějí stát dobrovolníky?

Sice nedostanete za svou pomoc žádnou peněžní částku, ale zato získáte spoustu neocenitelných zkušeností a ze své práce budete mít dobrý pocit. Za velkým množstvím seniorů nikdo nechodí a změnu každodenní zaběhnuté rutiny rádi uvítají. Už jen tím, že se na ně přijdete podívat a projevíte zájem o jejich život, jim zaručeně zpestříte den. Určitě to vyzkoušejte, dejte tomu šanci a uvidíte – třeba vás to začne bavit stejně, jako to baví mě.

Kontakty: Instagram Markétina projektu

Comments are closed.